Jako bych se vrátil o třicet let nazpátek a znovu prožíval úžas nad díly Julese Vernea, H. G. Wellse či A. C. Doylea. Nerad bych ubíral současným českým autorům na kvalitách, ale to, co Leonard Medek předvádí prostřednictví Taranitového triptychu, nemá v našem tuzemském rybníčku jednoduše obdoby. V průběhu tří novel hravě mění styl vyprávění, jazykové prostředky i výstavbu zápletky. Spojujícími prvky jsou pak dobrodružství s dokonale promazanými kolečky, alternativní historie okořeněná atraktivním steampunkem a postava Herberta Smithe-Powella, tajného agenta ve službách Jeho Veličenstva. Ten však vystupuje nejčastěji jako vedlejší postava jednotlivých příběhů, osoba, který tím či oním způsobem vypravěče zatáhne do strhujícího víru událostí. Každá z novel má přitom zcela osobitý charakter, ať už mluvíme o propracovaných kulisách nebo literárním subžánru. Když k tomu připočtu perfektní technické zpracování a množství ilustrací tří různých tvůrců, nemohu jinak, než ohodnotit plným počtem.

Na první pohled neobvyklé, ale zajímavé, po přečtení nesmírně originální a nápadité. Taranitový triptych je kniha obsahující tři příběhy, nenavazující přímo na sebe, ale točící se kolem člena Aeronautického klubu, kapitána Herberta Smithe-Powella a látky taranitu, která je drahá, jedinečná a místy i poměrně výbušná. Zajímavé ale je, že právě Herbert je ve všech příbězích postavou v podstatě vedlejší a prim hraje někdo úplně jiný. Přiznám se, že na to jsem si musel v rámci knihy chvíli zvykat, ale v celkovém kontextu jsem si všechny hlavní postavy poměrně dost oblíbil. Až tedy na Herberta, který i po přečtení zůstal tak nějak v povzdálí a v podstatě jsem pochopil, že i když je všude, tak o něm to zase tak úplně není. Nápadů tu ale pan Medek měl přehršel. Narážky na století páry jsou skvělé, archaická čeština se čte s neuvěřitelnou radostí a každá z novel je tak čtivá, že, jak píše níže Trudoš, budete mít při čtení chuť zavzpomínat na doby, kdy jste jako dítě četli Verneovky...a bylo Vám tak krásně a dobrodružně, že jste se od nich nedokázali odtrhnout. Každá z novel je totiž variací na něco, co Vám bude hodně blízké, ale pokaždé Vás něčím navíc překvapí. Přesně takový Taranitový triptych je. Originální knihou, jež v sobě skýtá tři příběhy, které dušičce kluka milujícího dobrodružství dají víc, než kdejaký současný šestisetstránkový román. O krásném pevném vázání a neméně nádherných ilustracích ani nemluvě. Straky na vrbě vrcholový nadstandard.