Conan Studna Ghúlů

Rozporuplné pocity mám po dokončení této neskutečně dlouhé Conanovky. Víceméně se dá podepsat BroDan-úv komentář, s čímž kdokoli, kdo má za sebou mnoho Conanovek, nemůže nesouhlasit. Asi bych nevěřil, že se budu přemáhat do dalšího čtení jednoho z mnoha Conanových dobrodružství, když anotace slibovala fajnové dobrodružství. Inu, řekl bych, že autor chtěl nacpat do tohoto světa příliš mnoho a místo zábavného úvodu, kdy má následovat spanilá rubací jízda se dostavil utahaný úvod, přecpaný postavami, které se pletli po chvíli víc než děcka na metalovém koncertu, příběh byl zasazen do nudného prostředí výběru nového vládce horských kmenů, z Conana udělal autor neschopného jelimana, schopného ožrat hubu ze dvou decek levného vína, ale přitom si zachovat reflexy hodné Spider-mana a v mezičase si vydělávat kovářstvím a po slíbených ghůlech ani stopy. Místo nich se nakonec dostavili nějací hybridi Gorilo-pštrosů z historií sahající až do samotného Acheronu (za takový původ by se styděl i orangutan po lobotomii) a překombinovaná hra na přechcávání, která patří do jiných příběhů. Dojem z knihy zachraňuje poslední třetina, kdy tempo dostane pořádný spád, nešetří se krví ani mrtvolami a dostane to jakž takž závan poctivé Conanovky. Co však naplat, když se k tomu musí protrpět to bahno předtím? Ale co už, jak by řekl Conan na hloupou otázku: „Proč bys ale odcházel“ zeptala se náhle. „Proč? Proč muži odcházejí?“ Pokrčil Cimmeřan rameny a odpověděl si sám. „Za něčím jiným, lepším, větším…“

Knihy psané o Conanovi od českých autorů bývají "divné", a i tato kniha netvoří vyjímku. Nicméně četla se mi dobře, po dlouhé době jsem si koupil novou knihu a tak vynaložených peněz nelituji.