Tajný príbeh

Tajná historie je nevšední příběh o kráse i ošklivosti, je to melodrama odehrávající se na akademické půdě. Hlavní postavy tu tvoří amorální uzavřený kroužek studentů, kde každý z nich je něčím pozoruhodný, ale většinou v negativním smyslu. Zvrácený experiment, který studenti provedou, má ničivý dopad na ně samotné a změní zbytek jejich životů. Při postupném uvědomování si, co vlastně provedli, jsem čekala detailně rozebrané téma viny a výčitek svědomí, ale tady převládl strach z prozrazení, který vede k dalšímu činu... Přestože od začátku známe pointu, závěr knihy je těžko odhadnutelný. Tento příběh má zajímavý atraktivní námět, skvěle vykreslenou atmosféru, je výpravný, propracovaný, po literární stránce je to skvost, ale bohužel často postrádá poutavost. Sráží ji nejen pomalé tempo a filozofující pasáže, ale i opakující se děj v podobě studentských radovánek. Zkrátit příběh o takových 70-100 stran, bylo by to výjimečné dílo na 100%. I tak ale doporučuji a hodnotím vysoko.

Prvé a posledné, čo si budem spájať s touto knihou je ten fakt, ako nás pár mesiacov na výške (VŠ) a ľudia, ktorých tam spoznáme môže poznamenať do konca života. Prvá polovica knihy ma úplne vcucla, zlákala svojou atmosférou - “dark academy”, intelektuálne prostredie, zvláštne rituály, drogy, uzavretá skupina privilegovaných študentov a túžba hlavnej postavy Richarda priblížiť sa k nim. V druhej polovici potom autorka ide hlboko do psychológie postáv, popisuje situácie detailne ale bez hodnotenia. Je to jedna z tých kníh, čo človeku dajú zabrať ale stoja za prečítanie. Obdivujem autorkin rozhľad v humanitných oblastiach a remeselnú spisovateľskú zručnosť s akou píše svoje knihy a dáva si pritom načas. Autorka sa v knihe dotýka množstva tém a dáva priestor na zamyslenie nad morálnymi dilemami, ako napr. čo je logické vs. čo je správne, čo je dobré a čo zlé, že nie všetko zlé konanie sa dá zaškatulkovať aj keď je to pohodlné a ľudia to tak robia. Máme tu zložité vzťahy každého druhu, homosexualitu, alkoholizmus, snobizmus, alibizmus a tzv. “menšie zlo”. Postavy sú vykreslené rovnako z dobrých aj zlých stránok, takže žiadna z postáv mi nebola vyslovene sympatická alebo vyslovene nesympatická a obľúbila som si ich všetky. Stehlík sa mi páčil máličko viac ale každú ďalšiu knihu autorky si prečítam s radosťou.