Tajemství zlatého květu

Obávám se, že této nepřístupné knize není možno porozumět, aniž by člověk taoistickou vnitřní alchymii - a ještě především v rámci školy Dračí brána a pod vedením mistra - osobně praktikoval, a tím spíše to platí o schopnosti pořídit relevantní překlad. Pan Wilhelm si vzal příliš velké sousto, a také zákonitě selhal. Docela bych chtěl vidět, jak podle této knihy někdo vnitřní alchymii praktikuje... Mám nový anglický překlad této knihy od Richarda Liao, který je aspoň trochu přístupnější a určitě o mnoho zasvěcenější, a snad by podle něho praktikovat šlo, ačkoli mít v této oblasti zkušeného mistra by bylo daleko lepší. Ale stejně je dnes na trhu, zejména v angličtině, mnoho překladů jiných zásadních děl taoistické vnitřní alchymie. Některá z nich vlastním, a jsou daleko přístupnější (např. další díla z "dílny" Dračí brány jako "Zhong and Lu Deliver Tao Series" nebo "Five Ling Articles" v knize Wang Li Pinga "Ling bao Tong Zhi Neng Nei Gong Shu", kde je i výše zmíněný Liaoův překlad, nová Wangova kniha "Daoist Internal Mastery", kniha "Secrets of Dragon Gate" od Stevena Liu a Jonathana Blanka, která je daleko vhodnější pro začátečníky, nebo třeba z jiného soudku velice přístupný a proveditelný - ačkoli nikoli dotažený do takového mistrovského stupně "nesmrtelných" jako Wangovy knihy - počin "Comprehensive Guide to Daoist Nei Gong" od současného taoistického mistra Damo Mitchella). Doba naštěstí od Wilhelmova překladu a jeho časů hodně pokročila, a stala se demokratičtější a otevřenější i v této oblasti. Tak se nemůžete vymlouvat, že ke studiu taoistické vnitřní alchymie potřebujete podobné nesrozumitelné knihy jako je tato, nebo dokonce evropskou alchymii. Tudy cesta nevede. Jděte snazší cestou, věřím, že to stojí za to. Rozhodně není taoistická vnitřní alchymie žádná blbost, ale dost možná ta nejsofistikovanější věc, kterou můžete se svým tělem, energií a duchem udělat.

Je moc dobře, že kniha vyšla tak, jak je. Starý čínský alchymistický text, byť přeložený, by byl nesrozumitelný. Komentář Richarda Wilhelma ho zasazuje do kontextu a tím pomáhá odhalit souvislosti, které jsou třeba blízké budhismu nebo některým křesťanským učením. A psychologické poznámky C. G. Junga pro změnu upozorňují na nebezpečí, která by mohla čekat na čtenáře, který by bral text doslova a neuvědomoval si odlišné kulturní prostředí, ze kterého původní text vyrůstá. Přesto jde o velice náročnou četbu, spíše studium, pokud se chce člověk alespoň trochu přiblížit k jádru sdělení.