Tajemství sanatoria je dost zajímavá a vskutku hutná kniha. Za zdmi sanatoria se skrývá nejedno tajemství, která před čtenáři postupně vyplouvají na povrch, a mně se to líbilo. Kniha má v tomto ohledu velmi příjemnou tajemnou atmosféru, která mne uměla udržet v napětí a nutila mne číst dál. Zároveň jsem měla potřebu vědět, co se v sanatoriu děje, že tam došlo k tolika sebevraždám v tak kratičké době. Zároveň tu autorka vykresluje obraz zakázané lásky, která v době příběhu (roky 1928-1929) je dost nebezpečná a lidé na to nazírají všelijak. Mne to ale přimělo přemýšlet, jak se od té doby změnila společnost a co se od té doby posunulo. Jednu hvězdu ubírám proto, že se mi děj zdál v některých bodech trochu uspěchaný - v tom smyslu, že čas tu plyne dost zvláštně. V jednu chvíli se autorka zastaví a popisuje detailně určité události, ale pak se najednou z ničeho nic posuneme o pár dnů až týdnů později - ten časový přechod mezi jednotlivými pasážemi byl pro mne trochu vágní a ne vždy zcela zřetelný. Zároveň bych ten konec uvítala možná trochu rozvedenější, zajímaly by mne určité věci, co se děly po ukončení knihy. Za mne je ten konec příliš "useknutý" a bez nějakého bližšího a uspokojivějšího uzavření všech těch následků, které nutně musely po událostech v závěru knihy přijít. Autorka je, žel bohu, neuvádí a nechává to celé jaksi vyšumět do ztracena. Také je potřeba počítat s tím, že i když se kniha odehrává v sanatoriu a nějaký náhled do fungování této instituce dostanete, zůstává to skutečně jen u jakéhosi náhledu - určitě bych si uměla představit ten obrázek zpracovaný komplexněji a víc do hloubky. Ale předpokládám, že to nebylo autorčiným záměrem a primárně se chtěla zaměřit na jiné aspekty příběhu. Ve výsledku tak pro mne za 4 hvězdy, byť trochu slabší. Ale jinak celkově na jedno přečtení proč ne.

Zde se bojuje za ženská práva býti doktorkou a lesbičkou. Ovšem až v druhém plánu se pátrá po příčině úmrtí pacientek v psychiatrické léčebně někde ve Skandinávii asi tak v roce 1929, takže metody léčby jsou hodně zaprděné a neúčinné. Také lékaři, sestry a hlavně ředitel nejsou žádným novinkám přístupní a kladou odpor. Takže napětí dost, styl také dobrý a kniha tedy čtivá, jen té ideologie by možná mohlo být méně a pochopení doby více.