Knize dávám plný počet, protože se mi neuvěřitelně dobře četla ;-). Samozřejmě mne v první řadě zaujalo téma, protože Agathu Christie a její detektivky mám moc ráda už celou řadu let. O jejím zmizení vím také, kdysi dávno jsem viděla i filmovou verzi, která ovšem předkládá úplně jiný příběh než tato kniha ;-). Pravdu se již nikdy nedozvíme, proto se můžeme pouze domýšlet, co se asi v těch jedenácti prosincových dnech roku 1926 odehrálo... A autorka ve své knize nabízí dost dobře možné vysvětlení záhadného zmizení paní Christie. Příběh je vyprávěn ze dvou různých pohledů a odehrává se také ve dvou časových rovinách. Zatímco všechno kolem jejího zmizení je vyprávěno z pohledu jejího manžela Archibalda, sama Agatha se ke slovu dostává v tzv. manuskriptu a vypráví, jak svého manžela potkala a jak probíhalo jejich manželství. To se mi opravdu líbilo a navíc mi to moji oblíbenou Agathu přiblížilo po její lidské stránce, i když jsem ji ne vždy chápala - hlavně pokud šlo o její rozhodnutí upřednostnit manžela před dítětem. Předpokládám ovšem, že se jedná o fikci, proto jí to s lehkým srdcem odpustím :-). Autorka všechno popsala tak živě, až to čtenáři dává pocit, že je sám součástí pátrání. Na závěr bych už snad jen dodala, že se jedná o skvělou knihu - je z ní doslova cítit pečlivá příprava, kterou tématu autorka věnovala, a i za to si zaslouží velkou pochvalu...

Autorka ukázala velkou odvahu tím, že se pokusila napsat románovou fikci o počátcích života slavné spisovatelky až do konce roku 1926. Četl jsem životopis paní Christie i knihy o jejím tajemném zmizení a znovuobjevení se. Doufal jsem, že to nebude jenom "červená knihovna", ale možná se objeví i něco z toho "tajemství". Marně. Neobjevilo se vůbec nic.