Hodně dobře napsaná kniha vypráví o životě Clementine, manželky Winstona Churchilla, a to od jejich svatby v roce 1908, až po vítězné ukončení druhé světové války v roce 1945. Měli spolu 5 dětí (4 dcery a jednoho syna), kterým se však kvůli nedostatku času nemohli plně věnovat, proto výchovu přenechali chůvám. Byli plně pohlceni politikou a společenskými povinnostmi. Oba měli šlechtický původ se specifickou výchovou (oba měli nejisté otce, jejich matky měli hodně partnerů a měli hodně mimomanželských styků, jejich matky se výchově svých potomků příliš nevěnovaly a tyto zkušenosti z dětství pak manžele spojovaly). Clementine byla v mnohém obdivuhodná, stála věrně a obětavě po boku manžela, všechno mu podřizovala, byla mu pořád při ruce. Svou životní energii věnovala především podpoře, asistenci a opečovávání manžela, pomáhala mu hodně v jeho profesi. Věnovala se i charitě. Kniha se zabývá jak osobním životem Clementine, tak i politice, což jsem uvítala. Od téhle biografie jsem se nemohla odtrhnout, je fakt výborně napsaná.

Chvílemi se mi kniha zdála až moc zahlcená politickou situací Velké Británie v 1. polovině 20. století. Ve všech těch jménech, funkcích a vzájemných propojeních jsem se ztrácela. Na druhou stranu musím uznat, že jsem se dozvěděla mnoho zajímavých informací o běžném životě v Churchillově domácnosti. Souhlasím také s názorem autorky, že bez své "kočičky" Clementine by Winston Churchill nikdy nebyl tím, za koho ho svět považuje. Byla mu oporou, rádcem, zpovědníkem, nejbližší duší, kterou měl. Pro svého "mopslíka" byla ochotna obětovat mnohé. Snášela jeho výbuchy špatné nálady, frustrace, alkoholismus, deprese. Bohužel ho upřednostňovala i před jejich "koťátky", jak říkali svým dětem. Dobrými rodiči nebyli asi ani jeden, ani druhý. Poměrně velká pozornost je v knize věnována setkání Clementine Churchillové s Eleanor Rooseveltovou, manželkou tehdejšího amerického prezidenta F. D. Roosevelta. Autorka zmiňuje, jak moc si byly obě ženy podobné. Obě věděly až moc dobře, co to znamená žít ve stínu mocného muže: "...Pro mě netypicky se jí svěřím s vlastní realitou. 'Bývá těžké sloužit zároveň jako manželka muži, jako je Winston, a matka dětem, jež z tohoto manželství vzešly.' ... Eleanor na mě zůstane užasle hledět... 'Myslela jsem, že jsem jediná. Je požehnáním vědět, že v tom nejsem sama.' " Ať to bylo s manželi Churchillovými jakkoliv, Velká Británie by v minulém století nebyla tak velká, kdyby této dvojice nebylo. A já si díky této knize uvědomila, že Winston Churchill měl i svůj zajímavý osobní život, o kterém jsem téměř nic nevěděla. P. S. A ještě jedna zajímavost: na straně 44 knihy je kratičká zmínka o tom, že část své svatební cesty, konkrétně něco přes týden, strávili u Churchillova přítele barona Arnolda de Foresta na hradě Veveří nedaleko Brna. Tak moc se jim tu líbilo, že z původní jednodenní zastávky si tu užili hezké líbánky. Až někdy budete u Brněnské přehrady, vzpomeňte si na to... :-)