Pro mne je velkým tajemstvím, jak zamaskovat možná celkem zajímavé příběhy party lidí do takového bahna slov. Proto je samozřejmě nutná velká vynalézavost při splétání banálních i jiných zápletek, časoprostorové skoky jsou jistě povinné. Také postavy musí být určitě od naprostých blbců až po blbce pouze průměrné s nepochopitelným jednáním. No, takže abych se styděl - patřím do menšiny těch čtenářů, pro které byla četba tohoto veledíla ryzím utrpením. Autorka u mne skončila, nadšených čtenářů má již dost.

Ze začátku mě kniha velmi bavila, říkala jsem si, co z toho asi vyleze a těšila se na horskou tematiku. Bohužel se kniha začala zamotávat, postavy i časy se dost pletly a nijak to ke čtenářskému zážitku nepřispělo. Jakoby si autorka říkala, kolik tam ještě může nacpat protivných postav... Bohužel i to téma hor se příliš nepovedlo. Je tam zmínka o vrcholu, který má skoro 3 500 metrů, to tedy nejspíš bude v cizině, jenže horská chata i horští záchranáři mluví česky a mají česká jména. Samozřejmě fikci autorka může použít, ale je to myslím zbytečné. Škoda. Škrtat, škrtat, škrtat a třeba jednou bude dílo této autorky lepší. Zatím tomu ale nic nenasvědčuje. Uvidíme. Hůl úplně nelámu.