I v téhle knize najdete pár zajímavých myšlenek, to určitě ano, jen jsou trochu zacloněné oponou ruského velikášství. Opravdu Praslovan = Rus? Opravdu ruština = prazáklad veškeré moudrosti na zemi? Opravdu POUZE ruské báje a pověsti = studna mouder pro budoucí generace? Čekala jsem, že Sineľnikov vysvětlí obecně vliv pronášených slov na ostatní a na sebe obvzlášť, ale tohoto tématu se týkala snad ani ne polovina knihy... Překladatelka se navíc nesnažila ani trochu text učesat tak, aby bylo přístupné a přínosné pro češtinu, takže se na několika místech můžeme setkat třeba s perlou typu "S-LO-VO" čteno pozpátku "VO-LO-S". Takže hlavně si nenechávejte zkrátit vlasy, neboť vlasy, jak je vidno, souvisí se slovem...

Osobně se mi kniha moc líbila a otevřela mi další prostor. Obrazy, které si vybavujeme za slovy, tvoří naši realitu. Pan spisovatel je ruského původu a v knize je psáno, že nejpůvodnějším jazykem byla staroruština. Třeba je to pravda a třeba ne... Každopádně si myslím, že tato kniha stojí za přečtení.