Svitupád

Upíři trochu jinak.... Jejich svět, bez nás jako smrtelníků, manipulace té spodní části společnosti těmi horními pár stovkami, aby si udrželi moc, aniž by jim do toho kecal vládce, ostatně jako v každé společnosti. Příběh plný hrdinství a magie, osvobozování a přátelství. Za mě moc pěkné čtení :-)

Upíři, vlkodlaci, čarodějové a žádní smrtelníci? Ano, prosím. Upíři uzavřou spojenectví s vlky proti společnému neznámému nepříteli, který má silné zbraně, jež nesmrtelné snadno zabíjejí. A v tomto chaosu se propletou osudy vlčice, dvou čarodějů, vetché upírky, upírské šlechtičny a její pravé ruky, kteří celou záhadu rozlousknou. Začátek byl trošku složitější. Nový svět, pravidla, historie, intriky a pletichaření. Nicméně jsem se za chvíli do děje ponořila a četlo se mi dobře. Líbí se mi, že nesledujeme děj jen z jednoho pohledu. Střídají se tu pohledy všech hlavních postav a někdy i vedlejších, což pomáhá dokreslit celý obrázek. Také systém rozdělení upírů podle krve, kterou pijí, je zajímavý a zase trochu jiný. Ještě když tu nejsou chudáci lidi, kteří by byli potravou. Atmosféra knihy není tak temná, jak jsem si myslela, že bude. A až na nebojácnou a vražednou Vranici (ty jména mi přijdou děsný) a Alannu tu nemáme žádného prvoplánového hrdinu, který by byl předurčený zachránit svět. Jedná se o sérii a samozřejmě je konec napsaný tak, abyste chtěli číst dál. A teda i když jsem ho trochu předvídala, tak mi trošku brada spadla i tak. Jsem moc zvědavá, jak se to bude dál vyvíjet.