Svitupád

Upíři trochu jinak.... Jejich svět, bez nás jako smrtelníků, manipulace té spodní části společnosti těmi horními pár stovkami, aby si udrželi moc, aniž by jim do toho kecal vládce, ostatně jako v každé společnosti. Příběh plný hrdinství a magie, osvobozování a přátelství. Za mě moc pěkné čtení :-)

Líbilo se mi: Mě to prostě bavilo. To je hlavní bod mého hodnocení, jsem trapná, ale fakt mě to mega bavilo. Více vypravěčů = více úhlů pohledu, to dodalo této knize fakt šťávu. Vidíte do hlavy současně “starostovi” města i těm, kteří jsou na straně revolty. Originální upírský svět založený na kastách podle typu krve, jakou pijí. V tomto světě však neexistují lidé, jen nesmrtelní. Top! Spojenectví mezi upíry, vlkodlačicí a čaroději - překvapivě strašně super combo, nádherně se postavy doplňovaly. Queer reprezentace jak u hlavních tak u vedlejších postav, vložená do příběhu velmi přirozeným způsobem. Nesedlo mi: Hlavní záporáci jsou jasní hned od začátku, to se autor ani nepokouší skrývat. Jedna věc mi vrtala hlavou celou dobu... jak můžou upíři na vlkodlačí krvi mít křídla? Prostě odkud se jako z vlkodlačí krve berou křídla? Rozhodně to mohlo být kratší, spousta popisů, vzpomínek, myšlenek... Občas opakování téhož tématu. Hororovou fantasy bych to nenazvala, nenacházím v příběhu ty hororové prvky. Za mě byla třeba mnohem víc horor Divoká říše. Všechno bylo příliš přímočaré - rozhodneme se pro A, uděláme A, pak pro B, uděláme B... málo komplikací!