V první polovině knihy se autor trefuje do vybraných (pokud možno co nejpitomějších) teorií, které kde sesbíral, že někdo hlásá (ať už aby se zviditelnil nebo jim i věří), např. únosy lidí mimozemšťany, stavby na Marsu, únosy lidí mimozemšťany, kruhy v obilí, únosy lidí mimozemšťany, UFO, únosy lidí mimozemšťany, atd. Dále se vymezuje vůči přehmatům historických elit a vůči církvi. Opět vybírá kontroverzní témata jako např. čarodějnické procesy (je to v podstatě podobné jako únosy lidí mimozemšťany). Vědu kriticky zhodnocenou nám Sagan předkládá jako všelék proti všem neduhům moderní civilizace (on se opít rohlíkem nenechá, to ne!), přičemž rezolutně odmítá duchovní hodnoty. O možnostech např. placebo efektu se zmiňuje jen velmi okrajově, aby nestihl sám sobě protiřečit. Zato si opět vybírá objekty, do kterých se dá strefovat lépe. Cituji:"Star Trek ignoruje vědecká fakta!". V tomto duchu je bohužel psaná celá kniha. Vysvětluje, že (dnes už) zjevné nepravdy jsou nesmysly. Ke konci ještě trochu pláče nad americkým vzdělávacím systémem, protože v mezinárodních srovnáních znalostí vychází USA bídně. Jediná část, která mě oslovila, bylo vyprávění o zvídavém dětském pohledu na otázky vesmíru a světa. A pak pasáže o Křovácích nebo kmenech, které se živí lovem a předávají si po generace své know-how stopařů. Z celé knihy na mě dýchla mírně arogantní nadřazenost autora, který kromě vědy neuznává nic jiného. Ve vědě byl možná eso, ale neměl se raději pouštět do knih o filozofii nebo snah o morální ponaučení. To mu moc nevyšlo. Jo, a nesmím zapomenout zmínit, že v knize se hovoří také o nedůvěryhodnosti svědectví o únosech lidí mimozemšťany. Nedoporučuji např. věřícím lidem, ani vědeckým skeptikům. Ti už zde popsané dávno vědí a nemají se tudíž co nového dozvědět.

Přestože kniha vyšla v USA již před 27 lety, je zcela aktuální i dnes. Do jisté míry je poplatná tehdejší době a tehdejším iracionálním postojům a přesvědčením (z nichž některé dodnes přetrvávají), ale na mnoha případech ukazuje, jak se dobrat pravdy; v kostce řečeno, jde o kritické myšlení. Sagan byl vynikající vědec a popularizátor vědy s mnohostrannými zájmy a je to vidět i v této knize. Podrobně např. popisuje středověké procesy s čarodějnicemi, metody, jakými se získávaly "důkazy" a jak probíhaly "spravedlivé" soudy, ať již církevní nebo světské. Je to někdy děsivé čtení. Z doby, kdy kniha vznikala (jde vlastně o sbírku esejů, vycházejích předtím časopisecky) byly např. velmi populární kruhy v obilí, o kterých i vzdělaní lidé věřili, že jsou mimozemského původu. Sagan popisuje, že autory těchto jevů byli dva kumpáni z hospody v Southamptonu, kteří se tímto způsobem potají léta bavili na úkor důvěřivců z celého světa. K obratu došlo až v okamžiku, kdy je přistihla manželka jednoho z nich, která si manželovy noční odchody z domova vykládala zcela jinak. Dlouhá pasáž je věnována fenoménu UFO, prvně pozorovanému někdy v 50. letech minulého století, v jehož existenci podle průzkumů v USA z r. 2022 stále věří 34 - 42 % populace. Podobně 10 % Američanů věří, že Země je plochá a 12 % je přesvědčeno, že Američané na Měsící nepřistáli. V knize je zmíněno mnoho dalších příkladů pseudovědeckého nazírání světa, jen namátkou např. mimosmyslové vnímání, telepatie, teleportace, únosy pozemšťanů mimozemšťany, bermudský trojúhelník, pyramidologie (broušení žiletek v pyramidce z papíru), proutkaření, senzibilové, astrologové (u nás třeba Ant. Baudyš, bývalý vysokoškolský pedagog a ministr obrany!), víra v "psychickou chirurgii" schopnou vyjímat z těla orgány bez poranění kůže, atd atd. Pro nás může být zajímavá pasáž o vlivu ideologie totalitních režimů na rozvoj vědy a prosazování pseudovědeckých teorií. Typický je případ T.D. Lysenka, který zlikvidoval na mnoho let rozvoj genetiky v celém sovětském bloku a postaral se o to, aby jeho kritik, špičkový vědec N.I. Vavilov, byl odsouzen k smrti. Za vůbec nejdůležitější ale považuji kapitolu Vytříbené umění detekovat nesmysly (v originále Baloney Detection Kit). Zde je popsáno, jak rozpoznat falešné a zavádějící argumenty a jak je konfrontovat s fakty; v podstatě jde o nástroje skeptického myšlení. Těchto několik stránek, možná v poněkud zjednodušené podobě spolu s praktickými příklady, by se mělo vyučovat na všech školách. Je důležité, aby se tak stalo brzy, protože jakmile je jednou hodnotový systém člověka vytvořen, je nesmírně obtížné ho změnit - nastupuje to, co se v sociální psychologii označuje jak kognitivní disonance a konfirmační zkreslení. Jak poznamenává Sagan v závěru, věda sice není ani zdaleka dokonalým nástrojem k poznávání světa, ale je tím nejlepším, co máme. Jednoznačně doporučuji.