Sun and Her Flowers

Kniha je o ženách, pro ženy o ztrátě i naději. Básně se čtou hladce, nepotřebují verše a často jsou jen krátkou moudrostí. Mohl by to být zajímavý dárek pro Vaši ženu, matku, přítelkyni, kterou potkala, potkává či potká těžká bolest, ale která i přesto roste, jako sám život.

Troufám si říct, že Rupi Kaur přivedla už svou první knihou Mléko a med k moderní poezii spoustu lidí, kteří ji předtím nijak nevyhledávali, včetně mě. V roce 2017 přišla Rupi s dlouho očekávanou druhou sbírkou poezie Květy slunce, která nyní vyšla i v českém překladu u nás. Jak už jsem psala v recenzi na Mléko a med, určitě je zážitek z knihy lepší, když zůstanete u originálu. Opět si ale myslím, že ani český překlad sbírce mnoho neubral a je zvládnutý dobře, i když vím, že v tomto jsou názory čtenářů dost rozporuplné. Můžete se znovu těšit na jednoduchý a snadno pochopitelný styl psaní volným veršem. Opět ve větách nenajdeme tečky nebo čárky a jde spíš o stručné a heslovité psaní. K vyjádření pocitů a emocí je tento styl naprosto dokonalý. Jak jsme zvyklí z první knihy, i tady jr Rupi velice otevřená, a také své básně doplňuje jednoduchými kresbami, které mě svou jednoduchostí a krásou vždycky naprosto fascinují. Květy slunce jsou rozděleny na čtyři části. Vadnutí na vás hodí tíhu pocitů o konci vztahu a odchodu partnera. Rupi pak píše také o tom, jak najít cestu dál a jak tuto životní etapu uzavřít. Odumírání se věnuje nalomenému sebevědomí po rozchodu, kdy se žena vidí nehezká, má sklony k depresi, ale zároveň touhu uzdravit svoji duši a proměnit smutek v radost. Klíčení je o imigraci a o nesnázích, které ji doprovází. Rupi si moc dobře uvědomuje, jak moc pro rodiče bylo těžké opustit rodnou zemi a jít s malými dětmi do země, která je jim cizí a neumí ani její jazyk. Tento oddíl věnuje také hodně své matce píše i o postavení žen ve společnosti jiných kultur. I když všechny části knihy jsou krásné, tato mi přišla nejzajímavější. Část Růst už není tolik těžká. Je o novém vztahu, o lásce, o tom, jak velice šťastný člověk je, když ji má. Autorka se učí znovu milovat a být milována a zároveň si uvědomuje, že milovat znamená se celá rozdat. A to i za cenu toho, že to může bolet. Poslední část - Rozkvět - dává prostor sebelásce, vděčnosti a uzdravení sama sebe. Je to takové hezké zakončení této cesty. Témata, o kterých Rupi píše jsou často hodně emocionální a až zdrcující, ale skrz to všechno vždy svým psaním dává naději na zlepšení. Ukazuje, že všechno má svoji cestu a svůj čas. Že i když má člověk pocit bolesti, zranitelnosti a cítí se ublíženě, nakonec postupně dokáže dojít k tomu, že se znovu cítí silný a je pyšný na to, co všechno zvládl a ustál. Květy slunce se moc neliší od první knihy autorky, ale všimla jsem si, že se Rupi posunula a její druhá sbírka se mi tak líbila ještě víc, než ta první. Budu se těšit, až opět autorka přijde s něčím novým.