Stín z času

Definitivně přiznávám, že uctívač mýtu Cthulhu se ze mě nestane a poslední svazek Lovecraftových sebraných spisů na tom pravda neměl sílu cokoli změnit. Nějakou vnitřní koherenci, která by měla tu moc mne ohromit a ještě tak zvrátit můj názor jsem neobjevil. Dle mého to značí jediné, nejsem čtenář z toho "správného", temného a pseudomytologického těsta. První povídka (V horách šílenství) mne svou délkou "sugestivních" popisů krajiny dokonale ukolébala a dál už jsem jen zařadil neutrál a pozvolna četl. Příběhové schéma se už ale moc nezměnilo, takže mne vlastně nemělo už moc co překvapit a vytrhnout s lehce letargického dočtení posledního svazku. Přesto H. P. Lovecraft a jeho Sebrané spisy, budou za mne doporučení hodné, protože momentálně asi není lepší způsob, jak poznat jednoho asi ne zrovna z těch nejlépe píšících, ale rozhodně z nejvíce vlivných autorů hororového žánru, než přečtením jeho sebraných spisů.

Závěrečný svazek Lovecrafta obsahuje nejčtivější z jeho příběhů a také jeden z nejzajímavějších. Jak uvádí komentáře a vysvětlivky k "V horách šílenství", přistupoval Lovecraft k textu hodně vědecky, zároveň svůj svět mytologizoval i demytologizoval, což mu ještě přidává na uvěřitelnosti. Ono nahlédnutí do jeho mýtů ze všech stran bylo opravdu zajímavé a je možná i škoda, že byl autor nucen něco vyškrtnout. Je to jeden z příběhů, ke kterým se určitě budu vracet, protože je napsán neskutečně fascinujícím způsobem.