Šťastná hvězda

Michael Karvajalka obtížen hříchy a znechucen ze svého podílu na Sacco di Roma odjíždí do Svaté Země, aby návštěvou Svatého hrobu očistil svoji duši. Cestou upadne do otroctví muslimských pirátů a má co dělat, aby s pomocí věrného hlupáka Anttiho uhájil holý život. Když se začíná blýskat na lepší časy, upadne Michael tentokrát dobrovolně do otroctví své novomanželky Giulie, která kromě řady špatných vlastností má navíc úplnou heterochromii. Kniha je zajímavá a čtivá, baví mě absurdní monology a dialogy, úvahy o tehdejší politice a náboženství. Občas jako by se Waltari inspiroval u Karla Maye. Ale vaty je tam až moc, mohlo to být trochu kratší!

Můj oblíbený Waltari,těšila jsem se na jeho další knihu,jako malá holka na novou hračku,ale možná,že jsem přecenila sama sebe,což mě neskutečně mrzí. Občas jsem se ztrácela a pak nechápala. Možná i tím,že jsem asi měla počkat se čtením na klid o dovolené,zkusím se do něho začíst znovu v létě,až se budu moct soustředit jen a jen na čtení a nečíst po nocích s žehličkou a s vysavačem v ruce,protože jsem chtěla stihnout jak čtení,tak uklizenou domácnost a už vím,že tohle dost dobře nejde.