Soud mrtvých

Další parádní Riordanovka. Jsme zpátky ve světě i v odnoži světa Percyho Jacksona a už podruhé máme samostatné dobrodružství Nica a Willa. Tmy a slunce. Syna Háda a syna Apolona. A rozkošný pár. To je jedna ze skvělých věcí na knížkách od Riordana – to, že je někdo gay, lesba nebo trans, nemusí mít důvod pro příběh, nemusí se díky tomu potýkat s příkořím tím způsobeným, nikdo se na to nezaměřuje. Prostě to tak je... jako v reálném světě. No a teď k tomuhle dílu. Je víc homely, víc zaměřený na přátelství a rodinu. Nico ušel obrovský kus cesty v boji se svou temnotou. A hlavně se dozvíme, jestli se můžou a smí strašlivé mytické bytosti napravit. Jako vždy je tu dobrodružství, spousta skvělého autorova humoru a tuna roztomilosti. Tahle odnož Riordanova světa je asi jedna z nejlepších, hned po Magnusovi Chaseovi a dokonce před Percym Jacksonem. Jediné, co mě extrémně rozčiluje a co se od prvního dílu nezměnilo, je ta nekonzistence Nicova jména v českém překladu. Protože i v jedné větě je to Nico, Nikovi, s Nikem... No to je fakt o nervy. Jinak naprosto skvělý příběh a must read nejen pro mladší čtenáře.