Po více jak 20 letech jsem si dal nějaký další gamebook. Naštěstí tady moje ruka sáhla po velmi kvalitním gamebook. Děj co jsem si "vyhrál" byl zajímavý a i přes snahu to hrát nějak rozumně jsem parkrát umřel až jsem se dostal do stavu, kdy jsem použil cheat systém co je v knize. Což ve výsledku neublížilo ba přímo vylepšilo výsledný požitek ze čtení/hry. Určitě vřele můžu doporučit pro každého kdo kdy nějaký gamebook četl. A pro ty co tenhle koncept teprve objevily tak myslím, že by je to mohlo bavit. Přeci jenom to vyžaduje trošku vašeho rozhodování a není to vůbec na škodu.

Příběh je propracovaný, poznáváme kompletní somorrské podsvětí a všechny jeho temné zakouti a největší zlosyny. Jsme pronásledovaní snad úplně všemi a každý se snaží na naší situací něco vydělat. My se snažíme na všechno přijít a vyšetřovaní nás zavede do spousty zajímavých situaci, kde jsou důležité nejen logické ale také paměťové schopnosti. Do toho tu máme aspekt plynutí času a jeden velmi důležitý nebo možná nejdůležitější bod, a to somorin. Jedná se o nejděsivějšího nepřítele tohoto příběhu, a to o drogu, která způsobuje absolutní závislost a v určitých chvílích přebírá nad námi kompletně moc. A boj se přenese z reálného světa do naší drogou pomatené mysli. Díky této droze se dostáváte do výjimečných situací, které vám můžou někdy pomoci, ale v 90 % nám spíše přivedou rychlou smrt. Závěrem – musím říct, že Somorra patří k nejtěžším, ale také k nejpropracovanějším gamebookům s výjimečnou atmosférou, co jsem kdy četl. Po chvilce hraní se z toho stala závislost, ale také osobní boj o mou psychickou pohodu. Somorra je prostě taková. Chytne, pohltí a mě přesvědčila o tom, že v nejbližší době to zkusím znovu, jelikož vím, že tam na mě čeká spousta zákoutí a možností, které jsem zatím neprobádal. Jediné mínus vidím ve velmi velké obtížnosti a komplikovanosti, v tomto gamebooku není místo pro chyby.