Sojka & Sekáč

Tahle vrahounská série mě neskutečně bavila. První díl pro mě ale zůstává nepřekonatelný. Byl šílený, brutální, zvrácený a přesně tím si mě získal. Po něm jsem byla tak namlsaná, že jsem čekala, že autorka bude v každém dalším díle ještě víc přitvrzovat. Místo toho ale podle mě díl od dílu trochu polevovala a větší prostor dostávala romantika. To ale neznamená, že bych si příběh Rose a Fionna neužila. Naopak. Černý humor fungoval skvěle, některé vražedné nápady byly pořád krásně ulítlé a já se u knihy výborně bavila. Ros se svým poněkud netradičním smyslem pro spravedlnost a Fionn po jejím boku tvořili dvojici, které jsem fandila od začátku až do konce. První díl zůstává mým favoritem, ale celou sérii řadím mezi ty, na které se jen tak nezapomíná.

Konečně tu máme závěr celé série. I když na jednu stranu je dobře, že to není další z někonečných sérií, na druhou stranu mi to bude chybět. Já si to fakt zamilovala. Tím, jak jsou ty knihy a ořízky krásné, tím, že je to prostě něco jiného než jsem doposud četla, tím, jak vtipné scény tam byly. Taky si ale myslím, že autorka přesně věděla kdy skončit. Další díly by za mě už laťku neudržely. Třetí díl byl perfektní uzavření celého příběhu. Stále u mě ale vede Kavka a Řezník, to bylo prostě boží. Každopádně každý z dílů je vlastně úplně jiný. A každý má něco do sebe. Sojka a Sekáč byl více melancholický, dojemný, plný trápení. Malinko mi tu chyběly ty vtipy z předchozích dílů, i když i tu jsem se občas zasmála. Ale pravou je, že kdybych tuhle knihu četla jako samostatnou, asi by mě tolik nebavila. V tomhle případě jsem ji opravdu brala spíš jako velké finále a uzavření příběhu. Epilog byl super, já jsem spokojená. A musím zmínit dopisy, co Fionn posílal Rose. To byla fakt romantika, u toho jsem se culila jako pitomec. Miluju všechny tři bráchy i ty jejich ztřeštěné ženy. Věřím, že tohle určitě není čtení pro každého, ale mě to neskutečně sedlo a vždycky to bude jedna z mých nejoblíbenějších sérií.