Sofinka a záhadné zvířátko

Sofinka moc ráda chodí do ZOO. A tak ji tam rodiče často berou. Je to pro ní vlastně odměna, když si plní svědomitě svoje povinnosti. Vidí spoustu zvířat, žirafy, slony, antilopy, zebry, krokodýly a další. Nejvíce dětí je ale u prázdného výběhu, kde je napsáno: POKUD NEJSEM VIDĚT, ODPOČÍVÁM NEBO SPÍM. Příběh je po celou dobu nádherně kreslený a písmo je velké, proto pro začínající čtenáře jako dělaný. Už i já s dcerou jsme čekaly, co za zvířátko se objeví a jestli vůbec. Sofinka chodila do ZOO čím dál častěji. O jiný výlet a vlastně i další zvířátka neměla zájem. Večer před usnutím si se svojí dětskou fantazií představuje bájného jednorožce. Nemůže samým vzrušením usnout. Zítra jde přece opět do ZOO a snad už tajemné zvíře uvidí…jestli ano a o jaké zvířátko jde si musíte přečíst sami. Situace, kdy se spoustou jiných dětí trpělivě čekala u prázdné ohrady mi přišla vtipná. Na spoustu situací v životě nemají děti trpělivost, chtějí vše hned, ale když jde o situaci, pro kterou se rozhodnou sami, mají trpělivosti na rozdávání, oproti tomu dospělým může trpělivost docházet :). Až na jednu situaci na konci knihy s kterou jsem nesouhlasila, jsme si knihu maximálně užily a pšt, ale přečetly jsme ji za jeden večer a doporučuji.

Obrázek na titulní straně mě už v knihovně tak nějak odrazoval od četby, takže Sofinka docela dlouho ležela v polici s knihovnickými výpůjčkami. Až po několika náročných YA knihách jsem se odhodlala ji aspoň prolistovat, abych četbu trochu odlehčila. A od té chvíle už jsem ji nedala z ruky, dokud jsem si ji nepřečetla a dokud jsem opakovaně neprohlédla nádherně barevné ilustrace. Musím přiznat, že i já - ač nejsem dítko - jsem byla plná zvědavosti, jaké zvířátko se skrývá v prázdném výběhu a spolu se Sofinkou jsem vždy přicházela do ZOO s nadějí, že dnes už se to snad dozvím. Když se mé přání konečně splnilo, byla jsem tuze překvapená, ale spokojená. Teď jsem jen zvědavá, jestli to naši malí čtenáři budou mít nastavené stejně . . .