Sofinka a paměť stromů

Sofinku jsme si oblíbily s dcerou už prvním dílem. Tentokrát má Sofinka prázdniny a chystá se na prázdniny k prababičce. Jede poprvé bez maminky a tak to bude dobrodružství, ale cítí i malé obavy. S prababičkou je hezky, ale má úplně jiný život než doma ve městě. Babi žije na vesnici ve staré chalupě. Topí v kamnech na kterých i vaří, chová králíky a slepice. Zároveň má více času než rodiče, kteří chodí do práce. Hrají hry, chodí na procházky a na hřbitov. Sofinka se dozví o pradědečkovi, o smrti, o tom, proč se chodí na hřbitov a že někdy umřou i mladí lidé nebo děti. Na procházce stromovou álejí najdou pokácené stromy. Prababička je moudrá svými prožitými roky a dokáže poutavě vyprávět, jak se pozná, jak je který strom starý, podle letokruhů na pařezu. Zároveň si popovídají o tom, co udělat pro to, aby rostli nové stromy a proč se staré musí vykácet. Děti naučí krásnou formou přirozený cyklus života. Písmena větší a na každé straně doplněná krásnými ilustracemi. Kniha je nádherná svým přesahem a aby si děti vážily starých lidí.

Krásné ilustrace, příběh se mi taky líbil. Trochu jsem se bála, že směřuje k patosu, ale kdepak, autor ho napsal krásně, citlivě a s nadějí.