Považoval Harryho Holea za paličatého, arogantního hádavého, nestabilního alkoholika. Přesto byl rád, že jsou na jedné lodí a že nemá tohohle muže proti sobě. Toto je již sedmá kniha s případy, které řeší Harry Hole. Postava, kterou vytvořil Jo Nesbø. Případ Sněhulák je vlastně moje první seznámení s tímto spisovatelem. Viděl jsem totiž nejdříve film a teprve poté jsem začal pátrat, kdo že to ten Nesbø je. Když jsem byl už v obraze, přesto jsem se rozhodl, že knihy budu číst chronologicky. Začal jsem tedy od počátku. No, a teď konečně přišla řada na Sněhuláka. Malá ochutnávka: Myslím, že většinu nováčků tak vyděsily detaily v popředí, že si neprohlédli pořádně pozadí. V každém případě tam něco nesedí, taková vyvýšenina o kus dál v terénu. Když si ten snímek zvětšíte, je naprosto zřetelně vidět, co to je. …..A co to je? Sněhulák..... …..Harry pomalu přikývl. Nebudu porovnávat film verzus kniha. Film si žije svým životem a na knihu si napíšu svůj komentář. Vlastně už ho píšu. Čtenář, který se zajímá o tyto příběhy tu ve své podstatě nenajde nic, co by neočekával. Harry je alkoholik a vůbec mu to nevadí. Naopak, jak jsem již psal, v alkoholovém opojení mu to někdy i líp myslí. Ani zde to není nenormální. Opět je do případu zatažen někdo z jeho velmi blízkých přátel, opět mu hrozí vyhazov, opět....bla, bla. Opravdu stejná osnova. Ale obsah vás opět překvapí, sice možná už tušíte, kdo je vrah, ale musíte uznat, že to ten Jo prostě jo. Citát: Jsme schopni porozumět tomu, že někdo musí svrhnout atomovou bombu na město plné nevinných lidí, ovšem nikoli tomu, že jiní musí rozřezávat prostitutky šířící v londýnském ghettu nemoci a morální úpadek. Jedna novinka tu možná přeci jenom je. Erotika. Ano, mistr spisovatel se tu snaží víc o erotické vložky. Pravda, je to spíš smirkový papír, ale možná je to vyhlídka do budoucnosti, až ho přestane Hole bavit. Opravdu jsou zatím jeho erotické scény spíš scvrkávací, ale už je to jen kousek. Zatím vám u toho roztaje sněhulák. Citát: Mokrý štěrk na cestičce se jim lačně vrhl po botách. U čtení této knihy jsem nic neposlouchal, protože tento druh knih je pro mě cestovní a přestávkový v práci. Ale v knize najdete spousty inspirací, co si k tomu, při sezení doma v křesle, můžete pustit. Něco málo jsem vám vybral. Jsou to většinou hudební vložky Harryho Holea. On totiž dost poslouchá tvrdou hudbu. V této knize je na koncertě Slipknot, kterým dělá předkapelu Slayer. No uznejte, to už je pořádný nářez. Ne Slipknot, ale ti SLAYER....... Dále tu jsou odkazy na skupiny Sex Pistols nebo The Ramones. Je to jen a jen na vás. Citát: Harrymu se v opilosti sny nezdály. Právě kvůli tomu pil. Co dodat závěrem? Nakladatelství Zlín opět nerespektovalo Českou línou povahu a spousty věcí zase nepřeložili. Asi to nikdy nepochopí, nebo jsou líní a nebo to dělaj schválně. Pro neustálé opakování osnovy jsem nemohl dát pět hvězd a tak to dopadlo, jak to dopadlo. Vybral jsem deset citátů a vložil je Jo na profil. Jo a sobě taky, do oblíbených. Citát: Proč se ten sněhulák dívá na náš dům?

Tak, jako se v příběhu záhadně objevil na zahradě sněhulák, tak se u nás doma jednoho dne záhadně objevil Jo Nesbø, a vynutil si, abych mu věnovala pozornost, kterou jsem mu tvrdošíjně odpírala (krimi čtu opravdu jen poskrovnu, jenže ten sněhulák na mě z té obálky tak koukal!), takže, abych to neprodlužovala, moje první seznámení, plný počet * a poklona autorovi, za strhující psycho-krimi-thriller, ale ještě spíš, za psychologicky propracovaného, a za mě čtenářsky zajímavého, zarputilého, strohého, paličatého a osamělého detektiva Harryho Hola … „nejlepšího kriminalistu na oddělení, ale nejhoršího státního zaměstnance. Harry neuznává autority … a když je třeba, porušuje veškerá pravidla, kvůli čemuž je nebezpečný sám sobě i svému okolí.“ … tak ho popisuje jeho nadřízený Bjarne Møller, a taky: „Po pracovní stránce je svérázný a bezohledný. V opilosti dokonce životu nebezpečný. Ale za střízliva byl normální. Člověk se na něj mohl spolehnout, a to bez výhrad.“ Bez výhrad připouštím, že mě to bavilo, sledovat Hola při vyšetřování, sledovat tak trochu opilého loosera … „byl promrzlý … a byl opilý. Zase opilý. Opilý Jimem Beanem, opilý ďábelskostí, opilý sám sebou, opilý sračkami.“, … který je zároveň puntičkářsky zarputilým detektivem, se suchým humorem: „coby Evropan považuji za svoji povinnost vykouřit trochu toho svinstva (opia), které jsme do téhle země dotáhli.“, … a který má zároveň slabost pro ženy: „Bylo to trapné, ale zatímco na ni čekal, začalo mu srdce bít maličko rychleji … akceptoval tu banální skutečnost, že ženská krása nad ním vždycky bude mít tuhle nepatrnou moc.“ … „ʻKromě toho, že bych chtěla, abyste měl chuť se se mnou vyspat, bych chtěla, abyste pro mě měl nějaký úkol.ʼ ʻA to přesně mám.ʼ ʻChuť se se mnou vyspat?ʼ ʻNe, ten úkol.ʼ“ … ale hlavně, který je fakt výborný, na jednu stranu systematicky a logicky uvažující, a přitom na druhou intuitivní a nekonvenční, detektiv … do nejmenších podrobností sleduje stopy, analyzuje, vyvozuje závěry, přičemž se ale řídí vlastními pravidly, takže bez mrknutí oka obejde všechny předpisy, a nebo se nechá vést spíš představivostí a intuicí … „Nevěděl, co hledá, mozek měl prázdný, byl to nejlepší způsob, jak nepřehlédnout nic, co by tam případně mohlo být … Harry si to zkusil představit …“. Věřím, že si mě v budoucnu zas najde, některý z dalších příběhů Harryho Hola, už jen proto, abych zjistila, jestli opravdu pro vyšetřování udělá, a taky obětuje … cokoli … „Chtěl ses vždycky poprat s příšerami na vlastní pěst, Harry.“