Elle se právě přistěhovala do dvěstě let starého velkolepého sídla rodiny Gillespieů. Má ho totiž na měsíc hlídat, zatímco si paní Gillespieová užívá retreat. Dům je víc jak hodinu vzdálený od civilizace, je obklopený hustým lesem a hned za domem je hřbitov. Naprostá idylka! A už jsem se zmínila, že má tajemnou historii, která zahrnuje šílence, který vedl kult? Příběhem se prolínají dvě dějové linie - současnost a minulost. Dozvídáme se tak pomalu co se v domě událo. Jsem u Darcy zvyklá na celkem naivní hlavní hrdinky. Knihy nemám zatím přečtené všechny, ale Elle mezi nima zatím boduje. Asi tak každou druhou stránku jsem si říkala co je to proboha za naivní krávu. Pořád všude šmejdí, leze kam nemá, věčně někde padá a mlátí se do hlavy, přičemž upadá do bezvědomí. A zatímco je v bezvědomí (což je asi tak půl knihy, protože je fakt děsně nemotorná) promítá se jí do snů příběh z minulosti, který nám postupně odkrývá co se v domě stalo. Kniha byla skoro bez jakýchkoliv dialogů, všechno to byl jen popis toho, co hlavní hrdinka dělá. Někomu to třeba vůbec nevadí, good for you! Mně to vadilo moc. Strašně špatně se mi to kvůli tomu četlo. Na konci rozuzlení zápletky bylo docela dobré, líbilo se mi. Ale celkový pocit z knihy to nevylepšilo.. takže doufám, že kdokoliv budete tuto knihu číst (a že vás bude hodně, protože duh, je to Darcy) užijete si ji mnohem víc jak já.

Mara vyrůstala v rodině, která se zabývala spiritismem. Seance a vyvolávání duchů bylo u nich doma na denním pořádku. Mara to nesnášela a věděla (věřila?) že jsou to všechno jen podvodníci a šarlatáni. Žádní duchové neexistují a tohle všechno jsou jen dobře provedené triky. Když v dospělosti odcházela z domu zařekla se, že s tímhle nechce mít společnýho. Mara se chce v životě pohnout z místa, přesněji řečeno odstěhovat se z tý hnusný díry, ve který teď žije. Její úspory jsou ale hodně omezený a tak jediný co si může dovolit je rozpadající se barabizna, která už je na trhu několik let a nedaří se jí prodat. Mara je z domu ale moc nadšená, její přítel Neil už tak moc ne. Jakoby nestačilo, že je dům na pokraji rozpadu, vážou se k němu dost strašné historky. Od první noci, kterou se Mara s Neilem rozhodnou v domě strávit, se začínají dít nevysvětlitelné věci. Chvilku se Maře daří věci racionálně vysvětlovat, protože duchové prostě neexistují. A nebo jo…? Na začátku knihy jsem si pochvalovala, že tentokrát nás Darcy ušetřila od naivní a hloupý hlavní hrdinky. HA HA! Mara sice nebyla ani naivní, ani hloupá, ale byla to agresivní labilní kráva, která se vrhala po krku každýmu, kdo jen vyslovil slovo duch. Tak moc se snažila vzdálit od svojí minulosti a všech těch spirituálních podvodníků, že jí to úplně zatemnilo mozek. Takže Maru jsem telepaticky fackovala asi tak každou druhou stránku. Chudáka Neila jsem moc litovala a nechápala jsem, jak k ní může být pořád tak schovívavý. Já bych už dávno vzala nohy na ramena a utekla od domu i od tý psychopatky.