Lenku Rožnovskou mám moc ráda a její knížky pro děti máme v naší knihovně v hojném počtu. Bára Buchalová je ilustrátorkou mnoha skvělých knížek - napadají mě třeba Knihožrouti. Ale v tomto případě mi jejich společná knížka moc nesedla. První malé zklamání bylo, že jednotlivé kapitoly netvoří souvislý příběh, neposouvají děj ani postavy - vždyť kromě Smíchuly vlastně žádnou společnou postavu nemají. Ale budiž, moje chyba, že jsem měla jinou představu. A zas na druhou stranu musím přiznat, že kouzelné ořezávátko s kličkou a šuplíkem (a s vrtulkou, doplňuju já) je docela netradiční dopravní prostředek! Jenže třeba hned první kapitola, Smíchula a kuličkové kouzlo, přinesla další zklamání - já se tak těšila na tu kuličkovou bábovičku, ale ona nikde. Podobné zklamání se dostavilo u příběhu s dědou Zoufalíkem. Ani psí kouzlo mě nijak nenadchlo. A zase naopak - pohádka o uzdravovacím kouzlu nebyla vůbec špatná, takže tak nějak na střídačku. Možná to děti budou vnímat jinak, ale pro mě to byla první knížka paní R., z níž nejsem nijak nadšená. Tak snad zase příště! A aby jim to šlo hezky do skoku, Smíchula spustil písničku: "Neštovice, anoštovice, trápily nás převelice. Zachránil nás on, náš kamarád slon."