Slepé cesty

80% Hnal se surový, dechberoucí vítr, vháněl chlad do kostí a vysával z nich morek. Společně s nepřirozeným zatměním z remízků a lesíků, z živých keřů a sloupořadí z tújí podél plotů vystoupili vysocí muži a vlídné ženy. Vyhrnuli se bez varování, jako když hladinu zjizví skrytý var. Brali lidi po desítkách, včetně poděšeného stádečka pestrobarevných dětí ve dvou mateřinkách. Jako by místo dlouhých a buclatých prstů narostly stvůrám hrábě. Lačně pochytaly každého, kdo byl v dosahu, a zanořily se zpět do keřů a kmenů, jako kdyby se smrštila guma, k níž si je kdosi přivázal. ___________________________________________________________________________ Bezvadně vymyšlený hororový mysteriózní thriller. Jak je možné, že se v Odoleně Vodě, poklidném městečku začnou najednou ztrácet lidi? To není ale zdaleka všechno. Fandila jsem skupině odpadlíků kolem kapitánky Pudilové a věřila jsem, že se jim podaří nemožné. A ono co? To se ostatně dočtete v závěru. Příběh je čtivý, napínavý, s autorčiným nezaměnitelným rukopisem. Inspirace Kingem je tam znát a ona se tím taky netají. Hvězdičku jsem odebrala, protože předchozí knížky Kateřiny Surmanové jsou ještě dokonalejší. Doporučuji!

Určitě není v mém zájmu chodit po slepých cestách .... Ale protože s autorkou jsem se již seznámila, chtěla jsem to zkusit .... A přes počáteční vysoký počet zúčastněných postav jsem se začetla do tohoto samozvaného absurdistánu .... A přidala se ke skupině mušketýrů, kteří se snaží rozplést tento gordický uzel .... Možná to vyzní cynicky, ale já se bavila .... co asi ten demiurg asi vymyslí .... Odolenu Vodu neznám - ale umím si představit vivisekci obyvatel při hrozbě apokalypsy .... A ten závěr už mne přivedl do oblasti utopie .... I když tento žánr nepatří mezi moje top - vzhledem k oblíbeným autorům spisovatelky jsem mohla čekat tento žánr ....