Šepot z lesa

Tato kniha mne zaujala okamžitě poté, co byla vydaná. Navíc se odehrává v místech, která se nacházejí nedaleko mého rodiště ;-). A Rampušáka znám hodně dobře také :-). Ale to už tak trochu předbíhám... Autorka mne docela příjemně překvapila, protože napsala opravdu výbornou knihu, v níž se snoubí tajemno a nadpřirozeno s policejním pátráním po zmizelých dětech. Novinář Petr, který se vrací do svého rodného kraje, je fakt sympaťák na první dobrou, navíc má skvělého psa ;-), a oběti, ke kterým - jak se ukáže později - (nejen) v posledních letech došlo, mu nejsou ani zdaleka lhostejné. Navíc k nim poměrně dávno patřil i jeho kamarád z dětství Vojta, řečený Pizizubka. Spolu s Petrem, neboli Kačerem, a Helenou tvořili nerozlučnou partu a nedali bez sebe ani ránu. Až do té doby, než Vojta beze stopy zmizel. Petr brzy zjistí, že k záhadným zmizením malých dětí docházelo již v minulosti a dochází k nim dokonce i v současné době. No a samozřejmě mu to nedá a pokusí se najít mezi nimi nějakou souvislost. A protože má silné podezření, že je v ohrožení i malá Kája, dcerka jeho kamarádky, tak se pochopitelně vynasnaží ji ochránit... Zda se mu to podaří a jak se celý příběh bude vyvíjet dál, už prozrazovat nebudu. Na mne kniha působila částečně až beznadějně (ale naštěstí jen opravdu místy) a kromě toho předpokládám, že autorka nemá děti. Jinak by asi jen těžko mohla napsat něco takového... Její kniha je ale zároveň čtivá, i když podle mého názoru obsahuje také zbytečně zdlouhavé pasáže. Ve finále ji ovšem hodnotím dost pozitivně a dávám jí poctivé čtyři hvězdičky. A pokud autorka napíše něco dalšího, já u toho rozhodně chybět nebudu ;-).

V lese ticho, jaké umí vykouzlit jen zimní krajina, pocit úzkosti se omotává kolem krku, staré rádio zlověstně šumí, jinak se neozývá nic. Krajina Orlických hor (za mě jednoznačné + za výběr lokality) sázka na krajinu, která má svůj génius loci, nejen kvůli řopíkům skrytým v lesích, je založený spíš na sepětí lidí s krajinou a horami, a taky s tradicemi a legendami, které ovšem nemusí mít vždy zrovna přívětivou tvář! Počáteční nadšení mě tak poslalo na cestu ... ... kroky křupou na zmrzlém sněhu a začínají zrychlovat - ZASTAV TO! - poskládej ten příběh! Něco totiž něco chce! Něco, co má původ pořádně hluboko - času je málo, jen do masopustu, a obranné valy se rychle bortí! Dobře promyšlené schéma - má ovšem své trhliny - velkoryse pojatý příběh (skoro na 500 stranách) se rozjíždí dost pomalu, spíš jen tak poklusává, zahřívá se, a tak jste v očekávání děsivých mystérií tak trochu netrpěliví, zvědavosti se ale stále daří udržet zájem, i napětí se nakonec přeci jen začíná stupňovat, hluboko z lesů začínají vylézat očekávaná tajemná mystéria, a tak je docela škoda, že se příběhu nedaří udržet drive, ten vlastně dost kolísá, skoro jako radiový signál, který zlověstně šumí v éteru, ve chvílích, kdy napětí jiskří, a chvílemi přímo srší, jenže, je to spíš jak ohňostroj záblesk, moment překvapení, a pak tma, kdy čekáte na další překvapivou salvu ... ... v tom jiskřícím éteru se mi nakonec podařilo zachytit 4 z 5*, ta poslední zmizela někde hluboko v tmách, ve chvíli, kdy jsem očekávala další ránu (a trochu se nudila synchronizace mírně pokulhávala), než přišel další výtrysk hvězd na zimní obloze ... ... nakonec jsem si ale odnesla skvělý zážitek, protože v závěru si samozřejmě pamatujete hlavně ty zářící (i když pořádně zlověstně) hvězdy na obloze, zvlášť, když finále je (i když to samozřejmě u thrilleru čekáte) strhující a řádně šokující ...