Skrinka času

Nápad s provázky mě nadchl hned, akorát nesmíte očekávat dystopii nabitou akcí. Je to spíše takové zamyšlení a hraje více na filozofickou notu. S tématem samozřejmě přichází spousta paradoxů a otázek, ale autorce se všechny podařilo uspokojivě vysvětlit a zodpovědět. Nevadil mi ani větší počet vypravěčů, což bývá u knih často kamenem úrazu, ale tady se velmi rychle zorientujete a díky postavám z různých poměrů, které mají velmi odlišné názory a sny, získává příběh nový rozměr. I závěr mě velmi překvapil, a i když je smutný, přišel mi vlastně geniální a obsahoval zajímavý twist, který asi jen tak někoho nenapadl.

Knihu jsem si dal do čtenářské výzvy ještě dřív než bylo nějaké společné čtení s KD. A výzva to byla. Přiznám se, že mám z knihy smíšené pocity a před polovinou jsem jí chtěl odložit. Ale co by to bylo za výzvu, kdybych ji nedočetl. Hlavně první půlka, kdy jsem se popasoval s postavami, které musely být takové, aby splnily trend a kniha mohla být světovkou. Dále jsem musel přijmout to, jak nevysvětlené provázky byly a jak se s nimi různé části světa různě postavily. U dalšího čtení mě udržely linky osobní, kdy už jsem si ani neuvědomoval, že se jedná o svět vlastně dystopický. Pasáže, kde se hodně tlačí na emoce a společenské nešvary, jsem bral jako "typicky americké", ale závěr a jeho poselství, které je jinak náznaky prodchnuto celou knihou, přeci jen knihu zachraňují. Být tam méně patosu a více vědy, která se snaží provázky vysvětlit udělím ještě hvězdu navíc. Takto je to dobrý společenský román, který ukazuje na nešvary a lidské slabosti, ale i vůli po dobru a lásce. Dystopie je jen jeviště, aby nevysvětlené krabičky s "mírou vašeho života" mohly příběh rozehrát. Leckomu může kniha přinést útěchu či zamyšlením nad svým životem, který nemusí být velmi dlouhý, přesto však hluboký a plný. Pokud toto kniha splní, nevyšla zbytečně.