Maková pole

Tohle je velmi zajímavý příběh, pokud vás alespoň trochu baví přemýšlet o nástrahách lidského života. O té odvrácené části, o smutku, žalu, stesku a bolesti vzešlé z těchto pocitů. Autorka tu specifickým způsobem rozepsala pořekadlo, že ráno moudřejší večera, případně že nic se nejí tak horké, jak se to uvaří. Základní filozofická myšlenka příběhu je, zda se má věda vměšovat do našeho prožívání jakékoliv ztráty. Různý přístup je tu znázorněn na 4 lidech, kteří se potkají poté, co jim tornádo překazí cestu letadlem. A na tom je krásně vidět, že pro většinu lidí platí, že i cesta je cíl. Celý příběh je plný různorodých názorů na danou tématiku, tedy zda měsíc nerušeného spánku na klinice Maková pole je nebo není řešení a vede správně k ustoupení bolesti ze ztráty. Anebo zda si člověk má tu ztrátu prožít a možná vyjít z boje silnější. A možná taky ne. Autorka nám nedává žádné rozhřešení, co je správný postup. Jen nám ukazuje, že možností je mnoho. Líbilo se mi, že i když jsme s postavami zažili jen 4 dny, prošli přirozeným vývojem podle toho, do jakých situací se dostávali. Opravdu hodně se tu babráme v sobě, v emocích, v obavách z budoucnosti, z hledání nějakého ukotvení pro prožité ztrátě. Nejvíc se mi líbilo Rayovo přirovnání ztraceného člověka ke vzduchu. Někdy si vzduchu všímáme víc, někdy míň, ale nikdy nebudeme žít bez vzduchu. Ačkoliv to tak možná nezní, děj není smutný. Je plný naděje a údivu, co nám osud dokáže nachystat do cesty. A pak jsou tam také drobnosti, které tu cestu prosvětlují. Třeba kanárek nebo chemický vzorec kofeinu. Takže pokud máte aktuálně dost shonu a akce a chcete si jen tak popřemýšlet a jen tak plout, je to čtení pro vás.

Opravdu originální a strašně zajímavé téma - na smutek a trápení existuje lék. Stačí, když přijede do Makových polí, usnete na několik týdnů a olalá... na osobu, na níž jste pociťovali smutek či vztek, si sotva vzpomenete. Příběhem nás provází tři hlavní hrdinové, kteří se potkávají na letišti. Osud je stmelí dohromady a všichni společně cestují do instituce s názvem Maková pole. Každý v sobě dusí svůj životní příběh a svůj důvod tam jet. Kniha není špatná, rozhodně musím vychválit krátké kapitoly - to já mít moc ráda :D A rozhodně se jedná o zajímavou myšlenku, zajímavý potenciál. V průběhu čtení jsem si ale říkala: Kdy to přijde? Kdy přijde něco zajímavého? Kdy bude nějaký zvrat? Myslím, že nebudu spoilerovat, když odpovím, že... nikdy :-D Kniha mi přišla bohužel nudná, postavy mě nebavily a čekala jsem od autorky víc. Knihám Dobrovský děkuji za poskytnutí knihy k recenzi:)