Hodnocení z největšího nezávislého čtenářského portálu
86%
(65 Hodnocení)
Online knihkupectví Palmknihy vám jako jediný e-shop přináší nezávislé čtenářské recenze a hodnocení oblíbeného portálu Databazeknih.cz
Populární hodnocení
30.12.2024
2
Velmi příjemné čtení o včelách, snech, válce a lidské vzájemnosti. Navzdory náročným kulisám je tahle road movie o člověku, jehož smyslem života jsou včely, neobyčejně lidská a laskavá. I když prostor pro hrůzu a lítost čtenáři dává také.
Velmi příjemné čtení o včelách, snech, válce a lidské vzájemnosti. Navzdory náročným kulisám je tahle road movie o člověku, jehož smyslem života jsou včely,...
Velmi příjemné čtení o včelách, snech, válce a lidské vzájemnosti. Navzdory náročným kulisám je tahle road movie o člověku, jehož smyslem života jsou včely, neobyčejně lidská a laskavá. I když prostor pro hrůzu a lítost čtenáři dává také.
Číst více
24.11.2024
1
Jestli bych měla dělat nějaký žebříček nejlepších knih roku 2024, tahle by stála na nejvyšším stupínku - jasný vítěz! Obdivuju spisovatelovo mistrovství, když dokázal napsat velký román o prosťáčkovi ze zpustošené vesnice tak, aby v něm člověk spatřil hrdinu. Protože co by byl jiného? Ono to vypadá, jako by se všecko točilo jen kolem včel. Jenomže, co říct na to, jak Sergejič nedokázal nechat ležet...
Jestli bych měla dělat nějaký žebříček nejlepších knih roku 2024, tahle by stála na nejvyšším stupínku - jasný vítěz! Obdivuju spisovatelovo mistrovství, když...
Jestli bych měla dělat nějaký žebříček nejlepších knih roku 2024, tahle by stála na nejvyšším stupínku - jasný vítěz! Obdivuju spisovatelovo mistrovství, když dokázal napsat velký román o prosťáčkovi ze zpustošené vesnice tak, aby v něm člověk spatřil hrdinu. Protože co by byl jiného? Ono to vypadá, jako by se všecko točilo jen kolem včel. Jenomže, co říct na to, jak Sergejič nedokázal nechat ležet mrtvého vojáka na poli, přestože ani nevěděl, ke které straně ve válce patří? Vlastní život riskoval, aby ho aspoň trochu sněhem zakryl, když už mu nemohl vykopat hrob. V té vesnici, která stála v šedé zóně a střílelo se vlastně jen přes ni, zůstal jen ten Sergejič a jeho "spřátelený nepřítel" Paška. Neměli se sice kdovíjak rádi, Sergejič dodnes nezapomněl, co mu ten Paška ve škole zlého prováděl, ale co to teď řešit, když tam kromě nich nikdo není? Ale ty včely.....jak poeticky o nich Andrej Kurkov píše, s jakou láskou! Moc se mi líbilo to spaní na úlech, to jsem dosud netušila, že je to možné a asi i účinné? Přece co od včel pochází, všecko je dobré. No a protože Sergejič pochopil, že s jarem se včeličky nemají na čem pást, tak zabezpečil úly a vydal se s nimi svým starým žigulíkem na Krym. Tam totiž měl svého starého známého ze včelařského sympozia a jaksi už zapomněl, kolik let se neviděli a ani neslyšeli, takže ho v cíli čekalo překvapení. Cestou potkával lidi, kteří mu pomáhali, on vůbec nesoudil, ke které straně patří nebo jakého jsou náboženského přesvědčení. Tragických událostí je tam i tak hodně, jenže on bere život takový, jaký je. Já jsem čím dál tím víc trnula, co se hrozného v závěru knihy stane, opravdu jsem ji moc prožívala. Ty šedé včely, ty hrozné sny...granát v autě.... však si Šedé včely přečtěte. Ale udělejte si na to opravdu čas a buďte soustředění, ať vám neunikne ani jedna věta. Překlad je vynikající!
Číst více
Číst více