Santiago, má lásko

Dostala jsem jako dárek od kamarádky, protože jsem cestu také šla a ráda si o ní přečtu. Nebylo to špatné, ale už jsem četla lepší no. Spíš mě překvapilo, že po tom, jak si cestou lezli na nervy, to skončilo zásnubním prstýnkem.

Vydat se na pouť do Santiaga de Compostela je lákavé, ale... Myslela jsem, že bude vyprávění více cestopisné. Kniha je o "pouti" dvou vyzrálých lidí, kteří hledají cestu jednak sami k sobě a zároveň k vzájemnému porozumění. V jednotlivých kapitolách se střídají výpovědi či myšlenky Adély (tedy ženský pohled) a Michala (mužský svět a jeho pocity). Srovnání bylo zajímavé. Mě ale více zaujal ten Michalův, který byl okořeněn i básněmi. A pití alkoholu (resp. hlavně piva) mi také nesedělo. "Pouť" se má prožít a jít s "čistou hlavou" a s otevřenými smysly. Přesto přeji autorům krásný vztah, vzájemné porozumění a lásku.