Pátá básnická knížka ostřílené českobudějovické autorky opět přináší úsporné verše „všedního dne“. Prožívání každodenní banality ústí do krátkých postřehů, úvah, vzpomínek či situačních záblesků, to vše je přitom zachyceno střídmou básnickou řečí bez zbytečných ornamentů. Převažuje tu pochmurná nálada rozpadu, kterou občas naředí sebeironie nebo hořký humor. Ústřední pozici ve sbírce zaujímá působivý monotematický cyklus o jednom komplikovaném mezigeneračním vztahu.