Rychlostní zbraň

Aleš Drobek je extrémně dobrý překladatel a já jsem ochotna připustit že část hodnocení patří vyloženě jemu, ale samotná kniha byť poskládaná do několika časových ( lokálních) perspektiv drží pěkně pohromadě a a ta porce stran je prostě nezbytností. Ano je to korektní, je to současné, ale he to sakra dobré a nesmírně se těším na další díly, má to slušné tempo a přesvědčivé postavy. Space opery je sakra málo..

Nebylo to špatné, ale na můj vkus tady bylo až moc omáčky okolo a nebylo by od věci příběh o pár (nebo spíš o trochu víc) stránek seškrtat, aby dostal nějaký spád. Také dějové linky mi přišly dost nevyrovnané. I když Sanda určitě nepatří moje nejoblíbenější knižní hrdinky, ona společně s Berem mě bavila nejvíc, u Jules mě poháněla dál pouze touha zjistit, co se děje a na ní jako postavě mi vlastně nezáleželo, a Biranovy kapitoly mě často už vyloženě nudily. Co ale oceňuji na celé sérii je diverzita postav, která mi vůbec nepřijde tlačená na sílu a to je něco, co mám sci-fi obecně ráda. Každý je nějaký a ostatní to zkrátka berou tak, jak to je, a není vůbec nutné knihu nálepkovat jako LGBT+. Řekla bych, že je to takové odlehčené sci-fi pro lidi, kteří úplně neholdují technikáliím a spíš preferují vztahy mezi postavami, špetku romantiky, ale také hodně politikaření.