Pád do chaosu

Víceméně i tady je relevantní můj komentář k předešlému dílu. Přiznám se, že na začátku mě autorka popisem neuta Arden vyděsila - jde z toho strach, na lidi se to dívá jako na hromadu DNA a samo sebe vidí jen jako vodnatý pytel masa - naštěstí jen strašila. Pevně doufám, že heterosexuálního androida spisovatelka ve třetím díle nevykastruje. O hvězdu navíc se zasloužil tentokrát Tomas.

Tak jsem nakonec oproti všem předpokladům, kdy se mi nechtěla dočítat ani jednička, nakonec přečetla i dvojku. A musím říct, že jsem tomu docela přišla na chuť. Druhý díl už byl výrazně ucelenější, skládanka do sebe zapadla a to, co v prvním díle nefungovalo, tady šlapalo. Z Tomase se vylíhl sympaťák, na jeho části sem se v knize vždycky těšila. Autorka z toho sice dělá telenovelu, záměrně natahuje děj a klade jim do cesty překážky, ale všichni víme, jak to skončí a držíme jim palce. Od inteligentních lodí se to posunulo někam jinam a je to asi ku prospěchu věci. Ale pořád je hrozná bichle a prospělo by tomu zúžení. A taky méně lesbiček, gayů, nebinárních, neutů, černochů, směsic etnik, atd. A to jsem tolerantní a nemám s nimi problém. Kdo ho má, bude asi nemile překvapen, že je jich kniha doslova plná a běžný heterosexuál je tam spíše výjimka. Knihu bych si sama o sobě nekoupila, ale když na mě bafla v knihovně, proč ne.