Ready Player One

Za mňa určite ano, smelo odporúčam. Keď že som najprv videl film, tak som odkladal čítanie, ale aj tak mala kniha čo ponúknuť. Faktom je, že film si zobral len nápad, vďaka bohu, preto že v literárnej časti to bol pre mňa omnoho väčší zážitok.

Tak tohle je vážení čistokrevná hráčská záležitost. Bible pro všechny nadšence počítačových her. Jelikož moje hráčské schopnosti končí u tetris, tak mi bylo až líto, že jsem si nemohla plně vychutnat všechny ty zakomponované lahůdky ve formě odkazů na všelijaké hry. Naštěstí jsem se aspoň trochu víc chytala u všech dalších popkulturních odkazů na osmdesátá léta.. Klobouk dolů před autorem, kolik toho do jedné knížky dokázal nacpat! Už se těším i na filmové zpracování, jestli to bude alespoň z poloviny tak dobré, jako knížka, tak to bude parádní letní trhák. Takže se pohodlně usaďte, vezměte si haptický oblek, nasaďte si vizor, odpojte se od reality a nechte si žilami proudit adrenalin :-)

Holka, do které jsem se virtuálně zamiloval by klidně mohla být ve skutečnosti nějaký blb středního věku jménem Chuck s chlupatými zády a plešatou palicí. Této knize jsem se velmi dlouho vyhýbal. Viděl jsem totiž dvakrát stejnojmenný film, který natočil Steven Spielberg. A nutno dodat, že tento úžasný režisér dokázal z knihy vyždímat to nejlepší, a to nejhorší si předělal k obrazu svému. Příkladem tak může být Chucky. V knize je to úplně něco jiného, než geniálně pojatý Spielbergův Chucky. A takových věcí je tu víc. Prostě filmové zpracování přináší víc popkulturních odkazů, než tato kniha, která by o nich měla pojednávat. A na můj vkus je příběh zbytečně prodlužovaný. 500 stran na jejichž obsah vlastně skoro určitě zapomenu. Citát: Posouvej se levou rukou, střílej pravou a snaž se zůstat naživu, jak dlouho to jenom půjde. V tomto příběhu je moc věcí, které se spíš opakují (počítačové souboje), než aby bylo přidáváno víc a víc věcí, které čtenáře zaujmou. V knize jsou pasáže, které mě vysloveně nebavily. Například to neustálé zamilování do Art3mis. Pasáže, kdy nad ní Perzival doslova onanuje (kapitola 0017), byly příšerný. UberBetty by mohla vykládat. Tak že monotónnost, absence napětí, nevhodný sex a jednoduchost pozadí udělali z tohoto příběhu jen průměrné dobrodružství. Jediné, co jsem tak na příběhu vítal je poslech skupiny Def Leppard a jejich alba Hysteria (Epic Records, 1987) Citát: Není po všem, dokud není opravdu po všem. A zatím ještě není po všem.