Ranhojička Královna rebelů

Dávám 2.5 hvězdičky, protože byl příběh čtivý - navzdory jeho chybám. Nejsem YA čtenářka a proto to na mě bylo rychlé, málo promyšlené a poněkud ploché. (Takže bych jinak dala míň hvězd.) Postavy nejsou věrohodné a jejich motivy jsou nejasné, kolikrát psychologicky nesmyslné. Samotná hlavní protagonistka soudí ostatní za to, co sama dělá také a romantická linka je tak průhledná, až to bolí. Přesto ovšem příjemně napsaná. Prostředí věznice Zalindov rozhodně není popsáno stylem "show, don't tell" -naopak. Pořád čteme, jak je to příšerné místo s nelidskými dozorci... ale jejda, vždyť se to v příběhu skoro neprojevuje! Jaren si beztrestně chodí, kam se mu zachce a navzdory "těžké dřině" kterou musí vykonávat, je neustále fit a dobře naladěn. Všechno, co Kiva říká na začátku příběhu o Zalindovu, je vyvráceno hned na začátku děje - o strachu z dozorců; o tom, jak se nikdy s nikým nesbližuje; o tom, že těžkou dřinu nikdo dlouho nepřežije. Nelíbí se mi takové náhlé změny - proč by se najednou mělo vše rapidně měnit, zdánlivě bez důvodu? A Tipp... je to pokus o roztomilou postavu, ale haló, jak by někdo takový asi v příšerné věznici vydržel? Ohledně královské rodiny a organizace věznice vidím taky nelogičnosti. Nicméně i tak jsem knihu přečetla za 4 dny, protože mi rychle ubíhala. Bylo to takové oddechové čtení... takže pokud hledáte knížku, u které vypnout mozek, klidně si to přečtěte. Chvílemi je to dost chytlavé. Ale další díly asi číst nebudu.