Jo, tahle manga je ve své podstatě naprosto šílená, přesycená, přeplněná a velmi ambiciózní, ale možná že v tom je její kouzlo. Čtvrtý díl navazuje tam, kde třetí skončil a začíná tak další souboj. Pro mě osobně jeden z těch nudnějších, protože zrovna Kodžitó mě příliš nezaujal a ani jeho vleklá rozsáhlá minulost. Poseidon měl příběh o něco zajímavější a bohužel toho příliš nevyužili. Nicméně samotný souboj zajímavý. Je to opravdu trošku moc, všichni ti bohové, plné tribuny, tisíce postav a kresba je někdy taková, že ani není pořádně vidět, co to je přes to všechno kolo. Ale je to originální a má to své neokoukané kouzlo. A hlavně člověk má potřebu fandit lidem a doufat v pokoření bohů. Přestože jsou bohové ti lepší a zajímavější, tak už jen taková ta čirá zvědavost a snaha to božské nadlidské porazit vyhrává. S čím stále trošku bojuji je to vyobrazení bohů v hodně asijské podobě, ale čtu japonskou mangu, tak co bych měl čekat, evropské obecenstvo nebyla primární cílovka... :D