S touhle sérií asi brzo skončím. Pokud máte rádi mangu a anime, tak asi znáte takový ten klasický okamžik, kdy hrdinové narazí na nějaký turnaj, který musí za každou cenu vyhrát. Sázky jsou vysoké, bez vítězství se nepohnou dál. Vznikají nová přátelství, potkáme nové nepřátele. A funguje to, já mám tyto arcy docela rád. Ale v Ragnaroku je tohle to jediné, co dostaneme. A mě to dost nebaví. Je mi úplně jedno, kdo který souboj vyhraje, nechci sledovat trapně přesílené útoky (které ale mají povedené backstory), kterým protivník pak jenom uhne na stranu. Je to divně nakreslené, každý je "over the top" a české vydání je odfláklé. Dám si ještě jeden díl a jestli to bude furt to samé, půjdu dál.

Tento díl je rozhodně lepší než ten první. Líbí se mi pojetí akčnosti a hlavně práce s božstvy a různými legendami. A ještě více mě v tomto díle uchvátilo pojetí Adamovy schopnosti, jeho síly. Kresba mi překvapivě vyhovuje, ačkoliv vnímám jisté rozpaky, pokud se nějaké vyobrazení liší od mé dosavadní představy, která je ovšem vytvořena na základě jiných zpracování, jinými pořady, knihami atp. Tedy vím, že se nejedná o chybu autora. :)) Pokud člověk hledá mangu nabitou akcí, ale která má i nějaký přesah do všeobecného náboženského přehledu, jehož není nutné se držet striktně, jednoznačně doporučuji zkusit tuto sérii. Jsem zvědavá na další díly a věřím, že kvalita neklesne.