Radio Silence

Milé, čtivé, zábavné. Byla to taková svižná jednohubka.

Frances touží po jediném, být vzorná studentka a dostat se na vysněnou vysokou školu. Když však díky podcastu potká Aleda, konečně se stává sama sebou a zjišťuje, co vlastně skutečně od života chce. Když se jejich křehké přátelství rozpadne, Frances se opět ztrácí v tom, kým by vlastně měla být. Toto bylo moje první setkání s autorkou. A to i přesto, že se její knihy u nás doma vyskytují docela pravidelně, protože je miluje moje dcera. Já sice nejsem její cílová čtenářská skupina, ale jednou za čas si moc ráda přečtu knihy young adult a ani tentokrát jsem nebyla zklamaná. Je to milý, jednoduchý příběh o těžkostech dospívání – škola, kamarádi, rodiče, sourozenci. Prostě běžný život. Tentokrát jsem ocenila, že to nebyl romantický příběh, kterých je všude kolem spousta (ač tam láska má samozřejmě také své místo), ale je to příběh hlavně o přátelství a o tom, jak je důležité mít někoho blízkého, komu můžeš věřit. Uvítala jsem i internetové prostředí, a to jako anonymní prostor, kde se může stát cokoliv, ne každému tu můžeš věřit a ač k dnešnímu životu patří, je někdy náročné se v něm neztratit. První polovina knihy mi přišla pomalejší, nebavilo mě, že se tam často řešilo stále to samé, ale pak přišla druhá část a já jsem se začetla tak, že jsem knihu nemohla dát z rukou, a dokonce na konci i nějaká ta slzička ukápla. Každopádně jsem pochopila, proč je Alice Oseman tak oblíbená a její knihy mladí čtenáři netrpělivě vyhlížejí.