Pygmalion

Příběh Lizy Doolittlové a Henryho Higginse je všeobecně známý a já jsem se k němu po letech vrátila a opětovně jsem si užívala hlavně jejich vyvíjecího se vztahu a pohledu na svět. Pygmalion je klasika a při čtení si užijete nejen humoru, pobaví vás, ale setkáte se i s hlubokými nadčasovými myšlenkami. V srdci si nosím nezapomenutelný muzikál My fair lady s Audry Hepburn. Určitě doporučuji těm, kteří ještě nečetli.

Pygmalion je klasika, která vznikla na počátku 20. století a stále je nám srozumitelná a pobaví. Samozřejmě jsem už mnohokrát viděla divadelní představení a především muzikál My fair lady, který v podání Audrey Hepburn je nezapomenutelný. Konečně jsem se v rámci výzvy dostala i ke knize. Překvapil mě konec, který je zde více otevřený, což mi většinou vadí. V případě tohoto díla musím udělat výjimku, jelikož zde je takový závěr přínosný. "Ženská si chce asi žít svůj život, mužský taky svůj, a jeden se druhého snaží svést z cesty. On má namířeno na sever, ona na jih, a nakonec to dopadne tak, že oba musí na východ, ačkoli nemohou východní vítr ani vystát."