Zajímavý námět na pohled lidí, co se může stát, když se dostane k moci chamtivý člověk a pracuje jako starosta městečka. Nařídí sociální experiment po vzoru ptáků kosů. Co by to všem přineslo? Lepší efektivitu práce nebo naopak úplnou katastrofu. Můžou se lidé začít chovat jako jiný živočišný druh? Pavel pracuje ve stejné budově jako starosta. Když projekt schválí, nemůže tomu uvěřit. To se všichni museli zbláznit? Copak to jde takhle rozdělit rodiny? A co děti nebo staří lidé. Z novinových článků až mrazí. Místy mi příběh připomínal svými opatřeními covidovou dobu. Různé tresty, zákazy, testy. Kniha střídá vyprávění Pavla a jeho doby a vyprávění Jidáše a Ježíše z dřívější doby. Událost minulosti se tak mohla stát maličko jinak. A pak je tu prorok, který to má uvést na pravou míru. Aby se z toho nezbláznil, čte hodně knih. Nejraději pohádky a také čte bibli příběh Jidáše, který je jinak vypodobněný, než normálně známe. A vše se na konci spojí. Jenže mě Epilog zklamal. Nesedělo mi to. Úplně mi to zkazilo celý dojem z knihy. Knihu chválím hlavně pro její neotřelý a zajímavý nápad. Lidé jsou tak bláznivý, že by to klidně mohlo někoho napadnout. Nebo něco jiného stejně divného.

Velmi nápadité. To, co zprvu vypadá jako fraška, se postupně mění v drama. Navíc sen působí, až na pár drobností a závěr, velmi realisticky a uvěřitelně. Sympatická je snaha umístit do textu trochu poezie, i když veršíky jsou poněkud klopotné. Velkou pochvalu zaslouží autor za kultivovaný a bohatý jazyk. Povedlo se i sloučení dvou rozdílných linií, přičemž novozákonní přináší dogmaty nezatížený a hlavně současný lidský pohled.