Proměněné sny

Víra v Boha není rozzářenou stálicí na nebeské klenbě. Určitě ne pro každého. Pro mnohé je to přelud či berlička, pro další zdroj síly a naděje a pro jiné pak třeba boj mezi iluzí a deziluzí v závislosti na okolnostech, které člověka v průběhu jeho života utváří. Deset zásadních rozhovorů s deseti svým způsobem bezvýznamnými lidmi, kteří mají společné jedno. Víru, kterou jedni ztrácí, jiní nachází, další o ni usilují nebo ji zatracují. Ať už souhlasím či nesouhlasím s názory zpovídaných, pointou je, že rozhovory se vůbec staly. Dokládají totiž, že skutečná víra není pouze slovo, ale že zasahuje do lidských životů a je součástí jejich radostí či strastí, nadějí či zoufalství. Svou upřímností dali zpovídaní protagonisté příběhům sílu a Petra Dvořáková sice možná neobjevila kolo, ale přece úplně stačí, pokud člověka přiměje k zamyšlení o vlastním životě a životech lidí kolem sebe.

Ke knížce jsem se dostala jako slepej k houslím, vůbec to není můj žánr, tak bych to sama asi ani nečetla. Ale když už... tak to nakonec bylo docela zajímavé. Některé příběhy jsou i docela drsné. Doporučila bych pro přečtení asi hlavně některým ortodoxním katolíkům. Z knížky mi vyplývá jedno hlavní téma - celibát je blbost! Nechápu, že ho pořád ještě nikdo nezrušil.