Fragment, zamýšlený jako část Meyrinkovy klíčové práce 'Styx', k jejímuž dokončení se ale nedostal. Okultismus, jóga, trans, "mezi nebem a zemí", Meyrinkův zájem o všechen esoterismus je až fanatický, ale zároveň v mnoha detailech skutečně uhodil hřebíček na hlavičku, třeba že ústní či písemná tradice nejsou jedinou formou zachování určité nauky, ta zůstává "v krvi" a může vybublat na povrch i o staletí později. Možná proto se tak vehementně snažil jakkoliv, nějak, předat věci, ve které věřil a kterým se naučil, nebo alespoň jakou zkušenost s nimi měl. Věřím, že jsou věci mezi nebem a zemí, které nelze jakkoliv racionálně vysvětlit, patří do jiné sféry. Rovněž mě zaujalo, protože vím, že Jung Meyrinka četl, tak i Meyrinkovo pojetí toho, čím se sám Jung zabývá na řekněme, značně odbornější a sofistikovanější úrovni - Stín. A v tomhle ohledu je opět zajímavé, že se oba dopracovali k témuž, ale z úplně jiných základů.

Řekl bych, že jedna upřímná autobiografická kniha vydá minimálně za 20 teoretických pojednání, praktických návodů či beletristických děl. Tuhle by si měl přečíst nejen každý obdivovatel Meyrinka, ale obecně každý zájemce o nauky esoterické, okultní, náboženské a duchovno vůbec. A to i přesto, že větší část svého života autor spíše prozkoumával slepé uličky a rozhodně tu nenajdete další návod k instantnímu osvícení. Edit: Přečetl jsem podruhé. Je zajímavé postavit vedle sebe Meyrinkův koncept Zahaleného a Jungův koncept nevědomí a individuace.