Projektory

Je to náročnejšia kniha vyžadujúca si sústredenie. Príbeh sa často presúva medzi rôznymi postavami, miestami a obdobiami, takže nie je vždy jednoduché sa v ňom orientovať. Odmenou je však silná atmosféra a príbeh, ktorý človeka núti premýšľať ešte dlho po dočítaní. Nie je to kniha pre každého, ale ak máte radi dlhé romány, ktoré na konci "zahrejú", nech sa páči :)

Uffff. Tohle bylo od začátku hodně náročné čtení. O Projektorech se píše, že jsou klaustrofobické. Fakt jsou. A bohužel já klaustrofobii mám. Byly chvíle, kdy se mi z té knihy skutečně točila hlava, bylo mi skoro na omdlení a měla jsem chuť odejít ven. Dlouhé věty, neustálé skoky z minulosti do současnosti, ze snů do reality. Tohle je opravdu kniha pro zdatné a neustále bdělé čtenáře. Jakmile na chvíli vypnete, ztratíte se. Navíc mě kniha ponížila! Myslela jsem si, že mám celkem slušný přehled v historii, literatuře i geografii. Ale zdaleka ne! Na druhou stranu mi kniha rozšířila obzory. Dozvěděla jsem se spoustu věcí o Balkánu před válkou, během ní i po ní. Musela jsem si dohledávat, kdo byli Ustašovci, jaké byly vztahy mezi Srby a Chorvaty, nastudovala jsem si Vladimira Velebita, Dražu Mihailoviće i Josipa Tita. A překvapivě jsem se hodně dozvěděla také o Karlu Mayovi. Nikdy mě vlastně nenapadlo zjišťovat, kdo byl člověk, který stvořil Vinnetoua a Old Shatterhanda. Byly pasáže, které mě úplně pohltily. A pak přišly stránky, kdy jsem jen tápala a vůbec nechápala, co mi autor chce říct. Měla jsem pocit, že je to občas trochu generátor slov. Je to kniha plná metafor, symboliky a paradoxů. Třeba toho, že na místech, kde se během války odehrávaly hrůzy, se později natáčel Vinnetou. Tahle rovina mě vlastně bavila asi nejvíc. Myslím si, že pro Chorvaty nebo Srby bude tohle čtení mnohem přístupnější. Tu historii mají přece jen zažitou. Pro mě to byla často úplná španělská vesnice. Občas to na mě působilo, jako kdyby bylo v jedné knize schovaných několik úplně jiných knih a každou napsal někdo jiný. Nakladatelství Beta bezpochyby ulovilo velkou rybu. Otázkou ale je, jestli je to výhra pro každého čtenáře. Pro mě tahle kniha nebyla. Nechci říkat, že je to spíš mužské čtení, protože podobné škatulkování nemám ráda. Jen mi v ní chyběly emoce. Místo nich jsem cítila důraz na výkon, akci, historii a fakta.