Projektory

Projektory jsou náročná, ale originální literární mozaika, která potrápí délkou i stylem. Nejsou pro každého, ale trpělivého čtenáře odmění neobyčejným zážitkem.

Uff, tak tohle byl pořádný záhul! Projektory jsou nejen osmisetstránková bichle, ale náročný je i samotný příběh a způsob, jakým je napsaný. Četla jsem je od poloviny srpna do poloviny října, což se mi u knih stává málokdy. Přesto jsem je nechtěla odložit, protože mě ten spletitý, zvláštně fascinující svět nepřestával zajímat. Mám ráda příběhy, které propojují osudy jednotlivců s velkými evropskými dějinami, a tady se toho potkává opravdu hodně. Od druhé světové války přes studenou válku a železnou oponu až po jugoslávské války a současnost. Místně se pohybujeme v našem blízkém okolí, v NDR a Jugoslávii, ale na konci hlavní hrdina vyjede až do Iráku! Příběhy propojuje válka nejen ta opravdická, ale i literární a filmová. Do děje vstupuje Dr. Karl May osobně, ale i jeho příběhy a konečně i filmy podle jeho knih. Filmy s Vinnetouem, náčelníkem Apačů, se natáčeli v Jugoslávii v západoněmecké koprodukci. Herci Pierre Brice a Lex Barker vystupují v knize jako postavy, obzvášť Old Shatterhand LEX je jednou z důležitých postav, které ovlivní život hlavního hrdiny s přezdívkou kovboj. Kovboj žije v krajině poznamenané válkou a minulostí v podhůří Velebitu. Když do ní přijede filmový štáb natáčet mayovky, ocitne se ve světě, který dobře zná z dobrodružných příběhů. Místa spojená s hrdinstvím Vinnetoua a Old Shatterhanda, budou v devadesátých letech spojená s další skutečnou válkou. Krajina zůstává stejná, ale její význam se proměňuje. V knize se prolíná realita, vzpomínky, fantazie a literární a filmové příběhy. A právě tohle prolínání skutečnosti, vzpomínek a fikce dělá z Projektorů tak zajímavé, byť čtenářsky pořádně náročné dílo.