V ý b o r n é sci-fi laděné do pohádky, kde si ještě zopakujeme své školské znalosti z druhého stupně. Napínavý, dojemný příběh psaný s humorem a vlídností, protože po přečtení knihy ve vás zůstává stejně příjemný pocit, jako po shlédnutí filmu E.T. nebo Číslo 5 žije. Cestovala jsem celou dobu s Rylandem a Rockym, řešila s nimi tauméby v generátoru, stabilizovala s nimi oběžnou dráhu a s úsměvem a dojetím s nimi došla na konec knihy. Plánovala jsem si čtení ještě na druhý den, ale ne, nešlo to, dočetla jsem až pozdě v noci. Jen je škoda, že tu A. Weir nepopsal, jak Ryland vysvětluje Rockymu relativitu, rychlost lodi a rozdílné plynutí času. Třeba bych to konečně pochopila. Tleskám, skvělý zážitek!

Výborně, jste první člověk, který zabil mimozemšťana. Přesně jako Arnold Schwarzenneger v Predátorovi. Astrofág. Z toho slova se mi napnou všechny svaly. Snad ještě nikdy jsem nečetl knihu tak napínavou a zároveň tak nudnou. Všechno to dění - probuzení v cizím prostředí, ztráty paměti, a postupného navršení děje i se setkáním, bylo velmi zručně dávkováno, napětí rostlo. Avšak všechny ty prováděné výpočty, matematika, fyzika a další postupy, ty mě tak silně nebavili, že kdyby nebylo toho napínavého vesmírného dramatu, asi bych to dobrovolně nečetl. Jako zemědělec jsem stejně ty výpočty nedokázal ocenit, a upřímně, bylo jich tam až až. Ale když jsem to vše jakž takž přelouskal, užíval jsem si děj, napětí i částečný černý až ironický humor hlavního hrdiny. Malá ochutnávka: Z hodnoty nijak nevyplývá, kterým směrem se pohybuju. Je to jenom údaj o relativní rychlosti. Otázka tedy zní: Řítím se ke Slunci, nebo od něj? Otázka je to skoro akademická. Buď jsem v kolizním kurzu se Sluncem, nebo na cestě do otevřeného vesmíru bez naděje na návrat. Nebo bych mohl směřovat zhruba ke Slunci, ale ne v kolizním kurzu. Jestli je to tak, pak Slunce minu . . . a potom odletím do otevřeného vesmíru bez naděje na návrat. Příklad té spíše inženýrské a matematické části tohoto příběhu může být ten s tou kozou. Považte, k čemu vám bude hezké vědět, že kdybyste potřebovali průměrnou rektální teplotu zdravé kozy, tak to je 103,4 °F respektive 39,7 °C. Mnoho z vás ani netuší, co je to taková koza. Fajn, konec srandy, začíná legrace. Jako i když tady šlo o život nejen hlavního hrdiny, ale také celé planety Země, vlastně jsem se v těch dramatických částech celkem uculoval. Poznámky k ději, které Ryland Grace trousí celým příběhem jsou prostě k pousmání a zábavě pro čtenáře. Příkladem může být dávka analgetik a moskevský světový čas. To jsem normálně brečel smíchy. Více v knize. Citát: Zvracet v nulové gravitaci není v pohodě. Ovšem, to jsem ještě netušil, co se bude dít na konci tohoto vesmírného dobrodružství. Takové drama jsme absolutně neočekával, a i když hlavní hrdina tuší, jak to sním dopade umí přeci počítat tak mě ten konec příběhu totálně dostal. Na přebalu knihu čtu, že už se chystá filmové zpracování. Marťan mě celkem bavil, ale věřím, že tohle bude nafilmované ještě líp. Ostatně s dnešní filmovou trikovou technikou už to nebude problém. Hlavně jsem zvědav a těším se, jak bude vypadat Rocky. Kdo je Rocky, ptáte se? Tak to vám nepovím. To zjistíte během čtení tohoto perfektně nudného příběhu. Citát: Člověk musí počítače milovat. Obstarají všechno přemýšlení, tak že si nemusíte s ničím lámat hlavu.