Artemis

Naprosto vědomě dávám plné hodnocení, abych zvedla celkové. Přijde mi totiž poměrně nespravedlivé. I já zvažovala dost dlouho, zda se mám do knihy pustit, když má tak nízké hodnocení. Marťan byl tak geniální. Mám si kazit dojem? Pak jsem si řekla, že autor přece nemohl "zapomenout psát" a otevřela jsem první stránky s vědomím, že si chci užít autorův styl vyprávění a nesrovnávat s knihou předešlou. Srovnávání není nutné, vždyť jde o úplně jiný příběh. Dobrodružství dobrodružky, která vyrůstá na Měsíci v jiné gravitaci, jiných podmínkách a tak trochu jako samorost. V pubertě by bylo dobré "vyběhnout ven a rozšířit si obzory". Ovšem ve vesmírném vakuu se běhá těžko a kolem je až příliš pravidel, které jsou nezbytné pro přežití ! Jazz mi byla blízká, od dobrodružství jsem se nemohla odtrhnout, odbornosti, kterým vůbec nerozumím, mě ani trochu nenudily a víte co? Spisovatel prostě psát umí. Doufám, že napíše podobných a přesto jiných příběhů ještě mnoho. Skvěle jsem se bavila. Marťan je vzorem amerického hrdiny, Jezz je Jezz a ty hodnoty má prostě zakutané trochu hlouběji. Přesto kodex slušného pašeráka, jak ho sama v závěru vysvětluje, nepostrádá morální hodnoty.

Dobývání Měsíce je dřina. Všechno to vakuum kolem práci v terénu dost znepříjemňuje, nemluvě o mikrobordelu, nízké teplotě a slunečním záření. Prostě nádhera - umřít můžete na milion šest způsobů, a to je teprve pondělí. Ovšem, kam čert nemůže, tam nastrčí člověka. A kde člověk vybuduje město, začne se dařit zločinu… Andy Weir zůstává silný v atraktivních popisech technických blbůstek, na čemž se hodně podepisuje bezděčný humor nabitý popkulturními odkazy. Jakmile však dojde na zápletku, tentokrát v tom lítá jako začátečník. Přistupuje k ní totiž jako k počítačové hře, kde hrdina musí provést různé úkoly, aby si otevřel další úroveň a dostal se dál. Což v tomto případě znamená, že hlavní postava po většinu vyprávění akorát napravuje problémy, které způsobila, než aby měla čas soustředit se na jádro všech trablů. Takže ano, kdybych chtěl, mohl bych knihu setřít jako bláto z bot. Ale nechci. Protože i přes její nedostatky jsem se bavil. A dozvěděl se něco o svařování v měsíční gravitaci.

Nejraději mám knihy z neznámého prostředí, se silným příběhem a s hrdinou, který se v něm velmi dobře vyzná, dokáže se v něm dobře orientovat a vynalézavě jednat. A to jsem zde bohatě našel včetně mnoha technických informací o fungování budoucích měst na Měsíci, ale také napětí, vtipu a duchaplnosti. Chválím stejně jako jsem chválil Marťana. Nevím, proč by to musel být román pro všechny, ale čtenáři sci-fi a dobrodružství si jistě užijí.