Příběh lásky Jak a proč milujeme

Musím přiznat, že jsem vlastně tuhle knihu taky prolétl jen zrychleně. Ne, protože by nebyla kvalitní, je velmi komplexní a „vědecká“, ale... Ale opravdu potřebujeme lásku chápat jako nějaký biologický, sociální, psychologický, filozofický a jinak (ne)logický systém?

Začnu rovnou tím, že tahle kniha je za mě velmi poutavá a přinesla mi spoustu zajímavých pohledů na to, co je láska, co je možné považovat za lásku apod. Autor nás seznamuje s tím, co znamená láska napříč kulturami, jaká je láska v manželství nebo třeba láska k sám sobě. Těch pohledů je ale mnohem víc. Kniha je pro mě je plná krásných myšlenek, se kterými souzním. Některé uvádím níže: “To, co se v jedné společnosti chápe jako pravá láska, může být v jiné vnímáno jako nezodpovědná slabost.” “A děti a dospívající sledují vztahy svých rodičů, přátel, slavných osobností a napodobují nebo naopak zavrhují určité projevy lásky a partnerského soužití.” “Jazyk lásky není jen o komunikaci pocitů, ale i o vyjednávání vztahových významů, ladění našeho vztahového slovníku, ale také očekávání co mohu či nemohu do vztahu investovat.” “Jakou lásku žijeme, takovou lásku si také vytváříme.” “Láska a sociální vztahy nejsou vrozené, vyvíjí se podle zkušeností a prostředí.” Autor rozebírá lásku z pohledu historie, filosofie, ekonomie, náboženství apod. Jak říká, skutečná láska zahrnuje i vztah k sobě samému. Je to předpoklad zdravého vztahu k ostatním. A já souhlasím - tvrdím totiž to samé. Za mě je to skvělá kniha, která určitě vyžaduje čas na čtení a zamyšlení se nad různými úvahami a myšlenkami autora. Doporučuji si ji dávkovat postupně a vždycky chvíli nechat na sebe text působit. Jako celek je to za mě parádní. Nebude to čtení pro každého, ale za mě doporučuji.