Pravda nebyla k dostání

Román pro Husákovy holky jako dělaný, i když ho napsalo děvče narozené o hodně později. Jako historička zde však dostala do příběhu hodně detailů z doby reálného socialismu i z krutých padesátek. V té době to nikdo neměl lehké, ale příslušníci nepovolených sekt trpěli mnohem více. Dobře nastudovaná historie i její čtivé zpracování.

Není to moje první knížka od Lucie Hlavinkové a určitě ne ani poslední. Moc se mi líbilo, jak mě paní autorka dokázala vtáhnout zpět do svého mládí, mnohé situace i zapomenutá slova opět vypluly na povrch a já se v nich našla. Ach, to mládí... Pravdou však zůstává, že každá doba má své plus a mínus a i v dnešní době nejsou jen plusy, ale i mínusy. A to hodně. Nemám moc ráda narážky na politiku, dodatek na konci je určen mladé generaci, to chápu. Takže moje milé kamošky, Jano a Sváťo, bylo mi s vámi fajn. Tak nějak to bylo, takové jsme byly a kdoví, jak třeba za dvacet let zhodnotí další autor tuto naši dobu. Je dnes pravda k dostání ?

To byla zase parádička. Skvěle, po kouskách skládaná minulost. Jana najde maminčin černý sešit, ve kterém je pohádka. Nebo to není pohádka? V zašifrovaných jménech nakonec poznává mamky minulost, o které neví vůbec nic. Poznámky jsou ale neúplné, nejasné, spoustu věcí si domýšlí jinak. Kniha pojednává o žití v komunistickém Československu. Věrně zachycená tehdejší doba. Vlastně nikdo nedělal to, co by chtěl, ale co vyhovovalo soudruhům. A co všechno lidem udělali jen proto, že měli jiný politický názor, víru v Boha, jiné myšlení… mám jedno přání, aby lidé nezapomněli a četli takovéto knihy. Postavy jsou autentické, všem jsem věřila všechno co říkali a dokázala si je živě představit. Janu její nejlepší kamarádku Svaťu, kamaráda Petra. Později jejího přítele, učitelky, ředitelky v dětském domově i největší oblíbenkyně ve třídě. V některých místech mě kniha šokovala. A to jak chováním rodičů Pavli (babička a děda Jany), tak tím systémem. Jednu věc, která se soudruhům nelíbila, použili na několik lidí, aby jich semleli co nejvíc. Velmi se mi líbil styl psaní. Knihu jsem přečetla na dvě otevření. Zavzpomínala, i když já jsem jen „líznutá“ komunismem, vím toho spousty z vyprávění rodičů, hlavně taťky. V jeho původní rodině byl politický vězeň … Kniha je o odkrývání minulosti jedné rodiny. Která by si žila úplně jinak, kdyby žila v jiné době. Roky 1955 – 1982 nebyly úplně růžové. Čtěme takové knihy a nezapomínejme. Ne jen válka byla hrozná!!!! Doporučuji.