Pozdravy záhrobí

Benedikt Klausner má dar vidět i vyvolávat duše zemřelých. A tak, kromě toho, že pracuje pro nadnárodní instituci, kde si přivydělává odhalováním pojistných podvodů, občas vypomáhá zoufalým lidem, kteří se potýkají s neviditelnými běsy. Poprvé zabodovala Veronika Fiedlerová s postavou Benedikta v roce 2018, kdy byla jedna z jejích povídek nominována na Cenu Karla Čapka. Teď, o pár let později, nabízí čtenářům sbírku čtyř příběhů, která charakterního nekromanta představuje o poznání komplexněji. Všechny texty přitom mají blízko k tomu, co bychom označili za urban fantasy říznutou hororem, přičemž atraktivitu podtrhuje tuzemské prostředí. Neříkám, že výsledek nemá svoje mouchy, především v závěrečných zvratech není autorka moc silná a strašidelnou atmosféru občas buduje zbytečně dlouho, přesto je na povídkách znát práce člověka, který si psaní pečlivě rozmýšlí. Škoda že nápady s podobnou osnovou mají tendenci rychle vyvanout, takže se těžko vymýšlejí stále nové a originální zápletky.

Tak tohle byla vážně pecka! Velmi zváštní pojišťovák s dost děsivými zvláštními schopnostmi, v podstatě morous a poustevník a taky milovník kávy byla tak skvěle a plnokrevně napsaná postava, že nejde si ji ihned zamilovat. Benedikt Klausner je všechno, jen ne nudný. V každé ze čtyř na sebe vzájemně navazujících povídek řeší tento pojišovácký nekromant věci, které jdou za hranice veškerého chápání, bojuje s duchy, démony a snaží se stát na straně dobra. Ale čím víc podivných případů vyřeší, tím víc se kolem něj smyčka záhrobí stahuje. A nejne různé druhy démonů, ale i prostá světská msta si na hlavního hrdinu brousí zuby. Autorce se podařilo namíchat opravdu osvěžující koktejl magična, napětí, lásky, a hororu. A mezi řádky tu jako temná řeka probublávají otázky morálky a či důležitosti uchovat si vlastní integritu. Velmi čtivé, chytré (jak zápletka, tak tím, že autorka v textu naprosto přirozeně používá němčinu, ukrajinštinu a hlavně latinu). Bylo to skvělé, jednoduše skvělé a já se nemůžu dočkat, až si přečtu dvojku. A pro případné začátečníky v oboru praktické nekromancie je na konci knihy i Slovníček nekromantské latiny :-) Vyzdvihnout musím i krásné ilustrace, které odpovídaly charakteru knihy (jen mohly být trošičku světlejší, aby vynikly některé detaily). Pokud máte rádi strašidelné příběhy o záhrobí, milujete jmený, inteligentní humor, ale neudělá se vám špatně i z nějakých těch nechutných popisů, jsou Pozdravy rozhodně to pravé pro vás.