Povídky zednářské lóže

Nemohu říct, že by mne to nadchlo. Některé povídky jsou kouzelné, ale jiné, zejména ty ze zednářského prostředí, mne jaksi neoslovily - přijdou mi svou kulturou a mentalitou tak nějak vzdálené, ovšem nikoli tím způsobem, jakým nás okouzlují exotické kraje, ale spíš jako když sedíte v hospodě u jednoho stolu s lidmi, kteří mají úplně jiné zájmy. V souvislosti se zednářstvím tady hlavně nečekejte nic tajemného, hlubokomyslného, filosofického či magického - spíš to je o společenském rituálu, lidské vzájemnosti a nezištné pomoci bližnímu zednářovi. Velká část knihy se nějak dotýká tragédií 1. světové války; téma, které mne opakovaně utvrzuje v názoru, že někdy ve středověku bych byl asi schopen vzít do rukou meč a bránit své bližní před nájezdy barbarů, ale od dob, kdy světu vládne politika, se mi válka, jakožto hromadné vzájemné vraždění na pokyn kohosi shůry dvojnásob hnusí a jsem rozhodně pacifista. Možná má ta kniha ještě další rovinu, kterou nejsem schopen odkrýt: "Číst Kiplinga zednářskýma očima a se znalostí skrytých odkazů je úžasně silný zážitek." tvrdí nakladatel; mně ovšem tento kontext chybí.

Zcela jasně se zde projevuje Kiplingův vypravěčský talent a schopnost vidět a popsat-proklouznout hlouběji. Krom jeho lásky k zednářství je v povídkách velice silně znát bolest, kterou mu přinesla ztráta syna ve válce. Uvědomíme-li si skutečnost, že předtím ztratil i dceru... První světová válka je zde vůbec popsána jako období, kdy netrpěli jen vojáci, třesoucí se zimou i strachem a mrzačení útočnými plyny, šrapnely a kulkami, ale také jejich blízcí. Matky a otcové, tetičky a strýcové, milenci a milenky... A nepoučíme se. Zapomínáme. Vytváříme si umělé a dočasné důvody. Neustále opakujeme ty samé chyby a čekáme odlišné výsledky, což mi připomíná Einsteina, který takto definoval šílenství. Chrastíme zbraněmi a vyhrožujeme při každé příležitosti, jako bychom v tu chvíli rudého vidění zapomněli na ty, kteří křičeli, plakali a krváceli jen kvůli tomu, že si pár pitomců, jemž byla svěřena velká moc, šlapalo navzájem na ego.