Poslední lov

Jen se vrátím ze Severního Irska od případu s politickým pozadím (výborný Adrian McKinty), hupsnu do Jižní Afriky k případu stejného ražení (a jsem nadšená). Těšila jsem se na svého jihoafrického Michaela Connellyho – a snad by se na mě kvůli tomu nezlobil ani jeden z nich –, protože mi u obou vyhovuje poctivý promyšlený přístup, vyšetřování vedené jasně a přímo, bez vylomenin a psích kusů, vyšetřovatelé, kteří spolupracují a váží si sebe navzájem. Benny Griessel, Cupido Vaughn a Mbali Kaleni vyšetřují případ, který by je mohl stát přinejmenším kariéru a do kterého je zapleten i někdo z jiného dílu série (nejen proto doporučuji přečíst všechny díly a popořadě). Jeho začlenění do děje je kompozičně bezvadně vyřešené, vystupňované až do závěrečného střetu, ve kterém Jestřábi stojí tam, kde je chcete mít. A věřte mi, zdánlivě nevinný přívlastek „převzatý“ byste nechtěli spojovat se svým jménem. Dobrého pomálu, ale stejně si říkám, že by Deon Meyer mohl psát i víc. Podle mě patří k špičce současné detektivky.

Opět skvělý Benny Griessel. Benny s kolegou Vaughnem, coby dva hrdí a nezkorumpovaní členové Jestřábů, řeší případ zavražděného bývalého policisty. Vyšetřování se v knize mísí s příběhem Daniela - muže, kterého dohnala vlastní minulost. Knize by se možná dala vytknout určitá černo-bílost. Prostě mi bylo jasné, komu mám fandit. Na druhé straně, možná právě proto jsem si u čtení výborně odpočinula.

Deon Meyer opět nezklamal. Líbila se mi i francouzská linka. Super čtení, napínavé. Doufám, že budou další díly.

Jen se vrátím ze Severního Irska od případu s politickým pozadím (výborný Adrian McKinty), hupsnu do Jižní Afriky k případu stejného ražení (a jsem nadšená). Těšila jsem se na svého jihoafrického Michaela Connellyho – a snad by se na mě kvůli tomu nezlobil ani jeden z nich –, protože mi u obou vyhovuje poctivý promyšlený přístup, vyšetřování vedené jasně a přímo, bez vylomenin a psích kusů, vyšetřovatelé, kteří spolupracují a váží si sebe navzájem. Benny Griessel, Cupido Vaughn a Mbali Kaleni vyšetřují případ, který by je mohl stát přinejmenším kariéru a do kterého je zapleten i někdo z jiného dílu série (nejen proto doporučuji přečíst všechny díly a popořadě). Jeho začlenění do děje je kompozičně bezvadně vyřešené, vystupňované až do závěrečného střetu, ve kterém Jestřábi stojí tam, kde je chcete mít. A věřte mi, zdánlivě nevinný přívlastek „převzatý“ byste nechtěli spojovat se svým jménem. Dobrého pomálu, ale stejně si říkám, že by Deon Meyer mohl psát i víc. Podle mě patří k špičce současné detektivky.

Opět skvělý Benny Griessel. Benny s kolegou Vaughnem, coby dva hrdí a nezkorumpovaní členové Jestřábů, řeší případ zavražděného bývalého policisty. Vyšetřování se v knize mísí s příběhem Daniela - muže, kterého dohnala vlastní minulost. Knize by se možná dala vytknout určitá černo-bílost. Prostě mi bylo jasné, komu mám fandit. Na druhé straně, možná právě proto jsem si u čtení výborně odpočinula.

Ze všech detektivních a thrillerových sérií, které jsem v poslední době četla, jsou knihy Deona Meyera s případy Benny Griessela pro mě ty nej nej. Proč? Uvěřitelné, vlastní příběh i zápletka nešustí papírem, skvěle psané, nic nepřebývá a nic nechybí, postavy, se kterými se můžeme ztotožnit nebo jim aspoň fandit, lákavé prostředí Jihoafrické republiky, a v záplavě násilí a negativních věcí záblesky drobných pozitivních zakončení. Napínavé, svižný děj bez zbytečného natahování, plné emocí a …. nakonec prostě hodně dobrý pocit ze čtení. Co víc si přát? Navíc mě dobrodružství Bennyho a jeho parťáků vždy donutí mrknout na něco z reálií jižní Afriky, tentokrát jsem pátrala, jak to vlastně s těmi prezidenty bylo. Drsná země s drsnými dějinami a drsnou politikou, o to víc lze té partě Jestřábů fandit a držet jim palce při boji s korupcí a někdy až zoufale klopotnou cestou za spravedlností.